rýdzik rapavý
Lactarius scrobiculatus (Scop.) Fr.
|
Pred možnosťou upozorniť ostatných návštevníkov na fotografiu je potrebné prihlásiť sa použitím Vášho prihlasovacieho mena a hesla. |
Nasledujúce fotografie
Diskusia k fotografii
PeteN atlasár, mykológ 23.3.2014 16:03
Věnováno kamarádovi Michalovi Jamrichovi, kterýžto má též rýdziky moc rád 
Mijam pokročilý, mykológ 23.3.2014 20:26
Páči 
vďaka, tieto tu rastú vcelku hojne. Minulý rok som videl jeden, čo mal priemer klobúka cez 25 cm. Sila.
Mijam pokročilý, mykológ 23.3.2014 21:12
a veru pekne si ho popísal, kvalitná práca.
PeteN atlasár, mykológ 23.3.2014 21:15
díky, však když se něco dělá, má se to dělat pořádně.
PeteN atlasár, mykológ 23.3.2014 23:35
Těší mne Tvá slova Milko a zároveň si jich vážím. Snažil jsem se zdokumetovat a popsat tento druh tak, jak jsem jej nalézal, čeho jsem si všiml, vše si v lese poctivě píši do notýsku. No, doma to pak luštit, někdy to stojí za to a říkam si, že jsem se měl stát grafologem 
Snad i mikro časem přibude, aby byly popisy ještě více ucelené.
fofoja moderátor, mykológ, atlasár 23.3.2014 18:24
na jeseň sa im pekne darilo, dobre zdokumentované
PeteN atlasár, mykológ 23.3.2014 23:31
Díky Vojto, na jeseň se s nimi roztrhol pytel, tak bylo aspoň co dokumentovat a porovnávat. Toto mě fakt baví, akorát to zabere strašně vela času.
PeteN atlasár, mykológ 23.3.2014 20:18
Díky Honzo, kdybys měl zájem, můžeš si nafotit i tento druh (ale toho jistě máš), dále tam roste Lactarius torminosus, quieticolor, volemus, deterrimus, aurantiacus, blennius, deliciosus, rufus, lacunarum, lignyotus, piperatus, necator, tabidus, vellereus a necator
Yohaness pokročilý 23.3.2014 21:21
No, budeš se divit ale na L.scrobiculatus jsem zatím neměl štěstí. Jinak z toho tvého výčtu jsem ještě neviděl L.lacunarum. Už aby to rostlo...
PeteN atlasár, mykológ 23.3.2014 21:30
Lactarius lacunarum - bříza, osika, smrk - ten převládá, všude mech a já se tam topim a nemohu tam postavit pořádně ani stativ Lactarius scrobiculatus roste pár desítek metrů od něj Ukrajinci je tam sbírají společně s Lactarius necator pokud na ně nenarazíš, sednem do auta a třeba najdem i další druhy člověk nikdy neví. Navíc je v tomto období možnost si nafotit i G. roseus společně se S. bovinus, pokud to nevyžerou pitomci 
moje řeč, už aby to bylo, také se na to těším.
Váš názor alebo poznámka
Pred zaslaním príspevku do diskusie je potrebné prihlásiť sa použitím Vášho prihlasovacieho mena a hesla.
Informácie o fotografii
Autor fotografie:
Kvalita:
Nejedlá huba
Čas a miesto:
11. 09. 2013, Orlík, env.
Popis:
Lactarius scrobiculatus
Vcelku mohutný, nejedlý ryzce, který řadíme do podrodu Piperites, oddělení Piperites a pododdělení Scrobiculati.
Makroskopické znaky, které jsem u tohoto druhu pozoroval:
Klobouk je 50 – 250 mm široký, mírně vyklenutý, brzy vmáčklý a s podvinutým okrajem, jen u starých plodnic jsem podvinutý okraj nepozoroval. Barva je slámově žlutá až okrově žlutá, mladé plodnice jsou světlejší, střed plodnice je lysý, okraj plstnatý, mladé plodnice mají především na okraji klobouku výrazně vyvinutý trichoderm; typické jsou naznačené či uzavřené soustředné kruhy či skvrnky na povrchu klobouku, za sucha matný, za vlhka slizký a výrazně ďubkovaný.
Třeň je 30 – 100 mm dlouhý, 20 – 40 mm silný, válcovitý, žlutobílý, okrově či nahnědle ďubovaný, ojíněný a dutý. U mladších plodnic jsem uvnitř dutiny v lateromediálním směru pozoroval vystouplé jakoby vatovité výrustky dužniny, v bazální třetině jimi byl třeň zcela vyplněn. U starých plodnic více méně chybí. Báze třeně je tmavší a apex, kde se připojuje třeň k lupenům, je světle či krémově bílý bez výrazného ďubkování.
Lupeny jsou nízké, husté, široce připojené, za mlada bílé, následně krémově bílé až světle žluté, v mládí roní průhledné kapičky, což je jeden ze základních charakteristických znaků pro tento druh.
Dužnina je homogenní, kompaktní a velice tuhá, bělavě krémová. Vůně je slabě ovocná, někdy až jemně citrónová, u zasychajících plodnic slabě citrónově medová, chuť výrazně palčivá, následně svíravá až hořká.
Mléko je hojné, velice palčivé, nejprve bílé a velice rychle žloutnoucí. V závislosti na stavu plodnice jsem pozoroval určité nuance: mladé a středně staré plodnice, které byly v kondici měly mléko sírově žluté a husté, ktežto starší plodnice a plodnice, jež byly poznamenány několika denními dešti, neměly mléko tak výrazně žluté a konzistence byla vodnatější.
Reakce na KOH je ihned oranžová.
Výtrusný prach je světle okrový.
Tento druh jsem sbíral na dvou samostatných lokalitách (dohromady na čtyřech místech), jednou z nich je okolí Tábora, kde rostl na kyselém podloží na břehu lesního potůčku v mechu a mezi trávou z vrstvy humifikovaných smrkových jehlic. Jednalo se o kyselou smrčinu o stáří 80 – 100 let. Místy mladé smrky do 30 – ti let. V blízkosti byla i Betula pendula a Populus tremula.
Další 3 nálezy jsou z Orlíka, kam jezdím od dětství. Na dvou místech se jedná o acidický smíšený porost Pinus sylevestris, Picea abies a Fagus sylvatica [50,30,20] % + Vaccinum vitis-idea a mechy lokálně, vrstva opadanky nepříliš mohutná; stáří lesa cca 80 – 100 let, přirozený biotop, podloží hlinitopísčité, místy písčité a podmáčené. Na posledním jsem jej našel pod Picea abies na silně podmáčené lokalitě, kde se vyskytuje Carex spp. a po 3/5 roku se zde drží voda. Tento druh, jak jsem jej nacházel já, má raději vlhčí a nepříliš insolovaná místa a je mykorhizně vázaný na Picea abies, ostatní dřeviny jsou pro něj pouze doplňkové; našel jsem jej pouze v nadmořských výškách od 500 m n. m a výše.
Identifikácia:
Podľa makroskopických znakov
Identifikoval Pete N.
Exsikát existuje
Herbár: PN;LCT-29/13
Ďalšie informácie:
ID: 445303; Zverejnené: 23. 03. 2014
Zaradené:
Atlas húbLactarius et Lactifluus
