Úvodná stránka » Diskusné fóra » Diskusie o hubách »

Huby v Bratislave pri Dunaji


portret

aromagnoli 2.1.2019 14:46

Ahojte.

Keďže pri Bratislave sa nám klíma akosi mení a nie každý rok asi bude hubársky vydarený, uvažujem si to obohatiť smrčkami, hlivami a pod.

Aký máte názor na zber smrčkov, hlív, prípadne iných húb v Bratislave-Petržalke pri Dunaji? Predsa len Dunaj a aj Bratislava samotná sú dosť znečistené. Môže byť konzumácia húb z Bratislavy, okolia Dunaja, kvôli znečisteniu nejakým spôsobom zhoršujúca zdravie človeka? Alebo je vplyv tohto znečistenia na kvalitu húb "štatisticky nevýznamný"?

Ďakujem vopred za názory.

Reagovať na správu

portret

Giani 2.1.2019 15:31

Môj názor, pokiaľ je výskyt húb ďalej od frekventovanej cesty (cca 200 m) tak by som sa asi aj ulakomil. Ani na Kysuciach nie je čisto, pri väčšinovom prúdení SZ vetra je tam určite pekný spád "humusu" z komínov Třineckých či Ostravských oceliarní.

Reagovať na správu

portret

MajaM 3.1.2019 09:32

Nuž, nemyslím si, že by sme každý deň konzumovali huby na kilá.A zaváži aj prechádzka v prírode, radosť z vlastnoručne nazbieranej úrody. Určite je to väčší benefit ako "sajrajt" v smrčkoch. A nemám ilúzie o "bezškodnosti" kupovaných potravín. A radšej umrieť na "olovnaté" huby ako na antibiotické kuracie prsia. A umrieť zdravý tiež nie je výhra...
Ja zbieram aj masliaky rastúce uprostred mesta na parkovisku, kde mám auto.
Toť môj názor.

Reagovať na správu

portret

marcelds 6.1.2019 16:13

Benzin je davno uz bezolovnaty.

Reagovať na správu

portret

Katka 5.1.2019 19:16

Ak chceš vedieť, či Tvoje nálezy sú "zdravotne nezávadné", prečítaj si túto diskusiu: http://www.nahuby.sk/diskusia.php?parent...
a ak budeš mať chuť, môžeš sa zapojiť

Reagovať na správu

portret

Katka 5.1.2019 19:28

Link posielam znova, lebo sa mi nedal otvoriť

https://www.nahuby.sk/diskusia.php?paren...

Reagovať na správu

portret

Peté atlasár, mykológ 5.1.2019 23:55

Nevím, jak je to při Petržalce, jaký je tam přímý zdroj znečištění, co produkuje, co je ve vodě v Dunaji za sračky apod. Takže to musím pojmout obecně a odlehčeně Zdroje kontaminace nejsou jen bodové, ale i liniové. Houby jako takové absorbují hlavně těžké kovy, které utilisují do své matrix. Je pravdou, že každá část houby obsahuje určitý podíl těchto prvků. Druh "A" může např. vstřebávat radioaktivní Cs137 stejně tak, jako druh "B". Ale druh "A" jej nejvíce utilisuje např. v pokožce klobouku, kdežto druh "B" v matrix dužniny. Ale druh "C" může být vůči takovému prvku téměř intaktní. Druh od druhu houby je to různé, ale komplexně se dá říci, že houby (kromě vody) vstřebávají jak minerální prvky, makro i mikrprvky, tak i kontaminanty, především pak radioaktivní látky, stopové kovy, za určitých podmínek i ostatní anorganické sloučeniny ve formě aniontů a kationtů, což mohou být soli, halogenderivíty apod. a dokonce i ropné uhlovodíky včetně PAU, méně často PCB, DDT, PCE aj. Existují však i druhy hub, které tyto náročné a ŽP ohrožující látky dokáží synthetisovat a "remediovat", např. Bjerkandera adusta, Lentinellus sp. aj. Tedy je neremediují přímo z půdy, ale z nějakého dřevního substrátu, protože mají ligniolytickou funkci na bázi enzymů.
V místech bývalých těžeb houby silně absorbují kontaminanty bývalé těžky, ať již se jedná o izotopy U, Pb, Sr, ale i další stopové prvky, jako je Sr, Sn, Ag, Hg aj. Z takovýchto lokalit v žádném případě nelze doporučit konzumace hub v jakémkoli množství. Kupř. Cs nebo Pb dokáže vytěsnit Ca z hydroxyapatitu v kostní matrix. A to pak, při opakované expozici, může být průser. (Stejně tak, jako když se používalo ještě olovnaté potrubí a lidem pak "svítily kosti".
Pokud byses chtěl dozvědět více, doporučuji si pročíst práce Dr. J. Borovičky, nebo prof. E. Malinowske (např. toto: Malinowska, E., Szeter, P., Bojanowski, R. 2006. Radionuclides content in Xerocomus badius and other commercial mushrooms from several regions of Poland. Food Chemistry. 97, 19-24.) Mnohé zjistíš, o co vlastně go.

Ale jak psala Majka, všeho s mírou. Jistě i smrčky, hlíva a další houby při Petržalce vstřebají mnohé z toho, co jsem výše vypsal v sobě obsaženo, ale vždy záleží, v jakých koncentracích. A samozřejmě, v takovémto regionu toho budou mít v sobě víc, než někde jinde, kde třeba není žádný bodový zdroj a třeba ani na 50 - 100 km daleko vzdušnou čarou in diam. žádný liniový zdroj nějakého markantního znečištění kontaminanty, které by se dostáavaly ze vzduchu do půdy a následně by byly vstřebávány houbami, rostlinami...
A pokud máš dost peněz, není problém si nechat v nějaké laboratoři (naše česká VŠCHT to dělá) udělat rozbor donesených hub na téměř cokoli. Dostaneš "mapu píků" a tam se dočteč, jaké hodnoty jsou pod, nad a jaké limitní, co všechno obsahují, zda jsou tam třeba i nějaké plísně (např. na aflatoxiny aj.) a zda se to dá sežrat nebo, je to už alepoň podozrivé, ne-li přímo nebezpečné...

Podívej, pokud nebudeš konzumovat kilo hub denně, tak je to z mého pohledu "štatisticky bezvýznamné" a míra pravděpodobnosti, že se Ti něco po takových konzumacích stane je x-milionkrát menší, než že Tě v pravé poledne v Bratisavě na přechodu srazí ožralej nebo zfetovanej dacan a Ty budeš rád, že skončíš na kriplkáře s PVC trubkou v žaludku, kam Ti budou lékaři rovnou aplikovat tekutou stravu.

Reagovať na správu

portret

vodal pokročilý 6.1.2019 13:33

Súhlasím s Tebou Pete, veľmi pekne si to napísal.

Reagovať na správu

portret

marcelds 6.1.2019 16:21

Ak myslis olovo z benzinu tak sa toho nemusis bat olovo v benzine uz davno neni.Mam kamarata co sa podiela na vyskume riadioaktyvnych liekov proti rakovine a popri tom testuju huby z celeho slovenska na skodlive latky aza jeho posobenia nemali ziadny problem ani pri vybuchu fukusimi.

Reagovať na správu

portret

Peté atlasár, mykológ 6.1.2019 16:44

Pb v houbách je především z důsledku bývalých hutních činností. Takže z komínů létalo olovo (destítky až stovky tun ročně), to se následně dostávalo do půdy a z půdy do hub. Persistence Pb v půdě je stabilní, takže se nevymývá apod., tedy je neustále vstřebáváno houbami. Houby se rozloží a Pb se opět dostane do půdy, do humusu. Tyto staré ekologické zátěže lze jen velmi těžko remediovat a jelikož se bavíme o min. desítkách km2 plochy, nedovadu si ani představit, jak by se to mohlo udělat a kolik by to stálo...
Stejný model platí i pr U, Ag, Cd aj. U by však houby vstřebávat neměly.

Reagovať na správu