Drevokazné huby - určovanie
° pokročilý, atlasár, mykológ 27.1.2010 20:26
Vzhladom na uhorkovu sezonu je tu menej ludi ale hadam to niekomu pomoze 
V tomto zimnom obdobi niet co moc z hub fotit tak sa fotia aj v hlavnej sezone obchadzane drevokazy 
. Mam tu par poznatkov ktore by si mohli ludia ktori ich fotia , a v drvivej vacsine daju na identifikaciu, osvojit.
1. fotenie drevokazov je velmi narocne
- teraz je vacsinou velky problem zo svetlom a navyse drevokazy rastu vacsinou na tmavych miestach a ich premiestnenie je casto nemozne
- rastu na nepristupnych miestach , bud vysoko /fotenie len zdola proti oblohe/ alebo zas nizko ci zo spodnej strany konara ci kmena v tme
- plodnice su rozmerovo dost velke ale napr. ich hymenofor ma na druhej strane velmi male pory
poucenie - na jednej fotke vacsinou nieje mozne chciet aj pohlad na plodnicu aj dostatocny detail ... da sa to riesit vlozenim vyrezu do obrazka, dalsim obrazkom alebo popisom; proti oblohe skusit pouzit blesk a farby doladit v editore
2. popisanie makroznakov je velmi potrebne casto az nevyhnutne
- v prvom rade si treba uvedomit ze z makroznakov z fotky a popisu je mozne urcit len zlomok drevokazov
- teraz tu nik drevokazy nemikroskopuje - ale tak ci tak ak nieje odlozeny exsikat k fotke a ak chyba aj popis makroznakov je to uplne zbytocne foto ak to niekto chce urcit , moze to byt len "umelecka fotka"
- v popise musi byt vsetko co nedokazem z fotky zbadat - bud je to skryte, nezretelne vzhladom na ostrost ci priblizenie alebo nezistitelne napr. farba duziny
poucenie:
napisanie kde presne ste to nasli nestaci len lokalita ci typ lesa dokonca aj s drevinami ; musi byt zrejmy substrat na ktorom to rastlo , rozlisenie listnata ci ihlicnata drevina /najlepsie aj urcenie aspon do rodu/; ci je to zive alebo mrtve drevo; cerstve ci hnijuce; leziace ci stojace; odkornene ci neodkornene; ...
sposob pripojenia k substratu - ide lahko ci tazko oddelit; plodnice su rozliate , polorozliate ci klobukate
velkost plodnice /aspona maximalna/ ; vona ; chut; farebna reakcia na otlacenie ; konzistencia -/ tvrde, pruzne , makke,.../; stav fotenej plodnice - /stara , sucha , zmrznuta , zhnita ,.... /; okraje plodnice /hladky ,ostry,.../; farba duziny - ci sa meni; duzina - ci sa sklada z vrstie - ich farba a konzistencia
hymenofor - hlavne ak ho nevidno ako vyzera - hladky , rurky ci lamely,... ; ak ho vidno a je neostry ako vyzeraju pory / okruhle , hranate , potrhane,.../; rozmery porov - cca kolko ich napocitate na jeden mm - /pomocka napocitajte kolko ich je na 1 cm a delte 10/ ak su velke tak maximum napr. az 2 mm /staci cez pravitko/; na rozrezanej duzine dlzka rurok - pripadne s kolko je vrstiev
ak to niekto mysli vaznejsie v lekazni si dajte namiesat 10% KOH a skuste reakciu --- cernie ,... ale hlavne si citajte literaturu aby ste priblizne vedeli co v tom ci onom pripade je dolezite sledovat ....zasada je ze ak je nieco vynimocne na rozdiel od inych podobnych hub tak to bude dolezite
p.s. ak niekto nieco dopise ,ci ma opravi nebudem sa urcite hnevat ; a hlavne sa nehnevajte vy ze vam to tu niekto ako na beziacom pase neurcuje - vacsinou to nejde pretoze je to makroskopicky neurcitene alebo je to mizerne foto bez popisu
milustek pokročilý, atlasár 27.1.2010 20:42
Tvoj prispevok kvitujem. Moznost zohnat si roztok hydroxidu draselneho ako reakcneho cinidla ma zaujimala uz davnejsie. Pokusim sa teda v tej lekarni. Dakujem.
° pokročilý, atlasár, mykológ 27.1.2010 22:39
Dovolim si citovat Lajka Varju pri odpovedi na otazku ako mikroskopovat chorose?
Myslim ze je tam vsetko
"1.Dostatočné množstvo kvalitnej odbornej literatúri- v mojej knižnici,čítajúcej cca 500 titulov je asi 60 odborných kníh zaoberajúcich sa výhradne chorošmi teda Polyporaceae sl.
2.Kvalitný mikroskop zväčšujúci min 1000x + činidlá napr.:Melzerovo činidlo,kongo červeň,KOH atď.
3.Stereoskopický mikroskop(lupa)zväčšujúci min. 25x, pretože len pri takomto zväšení sa dajú z tvrdých chorošov robiť žiletkou mikroskopické rezy
4.Veľkú trpezlivosť,pretože trvá dlho než sa to človek naučí ak ho neodradia počiatočné neúspechy"
p.s. mne sa uspokojivo podarilo urobit len jeden preparat a to bolo na jednom z najmaksich chorosov OBR 181178
Ešli atlasár, mykológ 30.1.2010 13:33
Veľmi Ti fandím, prajem veľa úspechov pri určovaní
° pokročilý, atlasár, mykológ 30.1.2010 18:57
d.
teraz sa drevokazom az tak nevenujem hlavne preto ze neviem pripravovat preparaty ; toto tu som napisal lebo stale sa opakuje jedno a to iste - skoda ze je tu tak mrtvo a nik sa nepridava ... neviem ci preto ze sa nikomu nechce , nevie alebo je to preto ze to pisem ja
Rados3berny 30.1.2010 19:08
Skôr preto, že málokto vie na toto tu reagovať. Koľko ľudí tu vie o mikroskopickom zložení húb? 20-30? A koľko z nich mikroskopuje ...
eso pokročilý 31.1.2010 11:35
Ja som si to prečítal. Keď sa bude dať, tak sa budem snažiť. Chcel by so sa spýtať, či namiesto KOH, nemôže byť NaOH.
° pokročilý, atlasár, mykológ 2.11.2010 11:54
Priznam sa na toto neviem odpoved su to oba sice hydroxidy ale podla literatury sa pouziva KOH. Mozno by nam vedel pomoct Rado Bednar predsa len ma blizko ku chemii.
p.s. tuto odpoved vyuzivam aby som dostal diskusiu na zaciatok - blizi sa nam zase sezona drevokazov a informacie tu obsiahnute maju platnost aj pre tento rok
Rado mykológ, atlasár 21.11.2010 22:29
Radšej by som ostal u KOH. Je možné, že niektoré reakcie závislé čisto na vyššom pH by fungovali, iné, ktoré spomína Božka - závislé na iónoch draslíka by nešli.
bobineta atlasár, moderátor 4.11.2010 14:06
Nie neda sa pouzit NaOH. Laicky povedane, prave vyviazanim draslika na niektoru zlozku huby je sposobena zmena farby, napr. KOH u mlieka dava zvyraznit i cudzie pachy. NaOH je skor rozpustadlo, ktore sa pouziva na cistenie potrubi v potravinarstve ai.
J. Č. mykológ, atlasár, moderátor 24.11.2010 12:08
Ja som mikroskopoval aj s NaOH. Efekt bol nafukovanie buniek na exsikátoch, aby vyzerali ako čerstvé. Celkom sa to darilo, niekedy až príliš. 
bobineta atlasár, moderátor 25.11.2010 12:20
Tak to si mi vyrazil dych, no ale kto neskusa - nevie a moze sa mylit. A Ty si skusil
eso pokročilý 27.11.2010 02:16
Je fajn, že ste sa mi skoro po roku ozvali na moju otázku, ja som chcel vedieť, či sa dá použiť NaOH, lebo ho bežne používame vo výrobe na úpravu ph. Aj tak ďakujem.
bobineta atlasár, moderátor 27.11.2010 22:10
Stava sa, ze sa odpoveda i po viacerych rokoch
To vies niektore otazky i odpovede su nadcasove 8)
Som si nevsimla, ze si dal otazku v januari, jednoducho som citala sled diskuzie a nie sled casu..ale je dolezite ze si na otazku mal fundovanu odpoved Janka,ze sa to da
standoban pokročilý 2.11.2010 16:56
Poučné.Veľmi rád fotím drevokazy,ale s určovaním je problém.Nemám ani na drevokazy literatúru.Ale sa musím polepšiť s popisom plodníc,ako si uviedol.
miki49 pokročilý, atlasár 2.11.2010 19:32
No Ešliov Paľko mne si sľúbil,že niekto by bol čo mi pomôže
° pokročilý, atlasár, mykológ 2.11.2010 22:19
na drevokazy mat literaturu je nepredstavitelne vela knih treba si vybrat nejaky rod a tomu sa venovat
v nasich podmienkach doporucujem ak si nieco nafotis a budes mat aspon typ do celade ak uz nie do rodu tak si pohladat na internete literaturu a zistit cim sa to vyznacuje.
len na ukazku tu je par odkazov
http://mykoweb.prf.jcu.cz/polypores/
http://www.mycena.org/Vol.6/Mycena6_4-56...
http://www.mycena.org/Vol.6/Mycena6_67-8...
http://www.sekj.org/PDF/anbf39/anbf39-25...
http://www.sekj.org/PDF/anb44-free/anb44...
http://www.sekj.org/PDF/anbf42/anbf42-42...
kadlo pokročilý 10.11.2010 22:43
Veľmi poučné, konečne veľmi dobrá diskusia, či vlastne lekcia. Tiež dobrých odkazov na net, nie je nikdy dosť, preto ak sa Ti dá, "°", tak pokračuj napríklad najčastejšími drevokaznými hubami. Začni čo ja viem od typyckých škodcov na agáte, baze, buku, breste, breze, dube, čerešni, ...borovici, jedli, smerku..., myslím také mesačné vstupy podľa týchto najtypickejších drevín, ku nim napríklad skúsenosti pridajú iní, určite by to uvítalo viacero tých, čo sa sem tam "obzerajú" po takýchto drevokazoch a chceli by sa tomu začať venovať.
milustek pokročilý, atlasár 16.11.2010 19:01
Klobúk dole pred tým, kto si trúfne.. nasla som nieco, co neviem vôbec zaradiť. Pre nízku kvalitu som pridala k úlovkom: OBR 245403
dedabobr pokročilý 19.11.2010 15:27
Našel jsem na webu malý,ale šikovný atlásek dřevokazných hub.
http://ohoubach.blogspot.com/
° pokročilý, atlasár, mykológ 20.11.2010 13:21
pozri si u mna Trichaptum fuscoviolaceum mozno to bude ono
p.s. pre Trichaptum je tu kluc http://www.springerlink.com/content/0742...
milustek pokročilý, atlasár 22.11.2010 20:55
diky.. vyzera to, ze mas pravdu. Ak ho este najdem, odtrhnem kusok na podrobnejsie preskumanie.
bocacha pokročilý 22.11.2010 08:58
Pripomína mi to Chondrosterum purpureum,len neviem, či bude rásť aj na šiške.
milustek pokročilý, atlasár 22.11.2010 20:56
aj mne sa zobdalec zdalo, ale hymenofor bol iny
bocacha pokročilý 22.11.2010 21:49
Možno iba tým spôsobom prerastá na vlhší substrát.
Roman pokročilý 23.11.2010 11:56
Me osobně se dřevokazné houby líbí. Mám lokalitu, kde jich roste opravdu hodně druhů. Bohužel tak polovinu z nich dosud určit neumím. A i když se občas povede nafotit nějakou hezkou fotku, tak tady většina lidí dřevokazné houby moc nemusí a na tu fotku se ani nepodívají (nemluvím jen ze svojí zkušenosti, ale spíš ze zkušenosti jiných). Prostě mi to připadá, že tu panuje nějaká averze vůči dřevokazným houbám...
Ešli atlasár, mykológ 23.11.2010 17:13
Je to spíš averze vůči některým osobám co je fotí, ale neber to osobně Romane
Roman pokročilý 23.11.2010 21:00
Já to neberu osobně. Chorošovitých hub mám fotek spousty a tuším, že jsem sem nedal ani jednu (tím nechci říct, že by moje fotky za něco stály Ale prostě když to vidím, tak se o přidávání chorošů ani nepokouším.
Ale jinak ten původní příspěvek je perfektní!
J. Č. mykológ, atlasár, moderátor 24.11.2010 03:11
Nejakú kritiku ohľadne "klackomycétov", ktorých máš veľké množstvo neurčených som niekde započul. Mňa takáto kritika mrzí o to viac, že položky k tým hubám mám ja doma v krabiciach a vlastne blokujem ich určenie tým, že samotné štúdium týchto húb zaberá veľa času a ide to pomaly, ak sa má dospieť k naozaj kvalitnému určeniu. A medzi tými položkami sa už našli aj zaujímavosti, takže to určite nie je zbytočná práca.
Ešli atlasár, mykológ 24.11.2010 08:08
Janko, ale ty predsa nepatríš medzi alergikov Naopak, veľmi si vážim tvoju nezištnú robotu pre tieto stránky a že to ide pomaly to chápem. Máš toho dosť z každej strany, ale ja verím, že aj tvoje deti budú mykológovia. Včera som obdržal dva mikroskopy a čumím na nich ako puk Sú to stereoskopické mikroskopy na mikroskopovanie húb asi nevhodné 
Roman pokročilý 27.11.2010 22:47
Lidi, já vím, že odpovídám na to na co už jsem odpovídal, ale i tak: "Proberte se". Dřevní houby jsou krásné. Ba dokonce nádherné. Spousta z nás sbírá do kuchyně hlívu nebo penízovkou sametonohou (plamineku). Cožpak jste si nevšimli jejich krásy? A i jiné dřevní nebo dřevokazné houby... Co takovýhle Fomitopsis pinicola? Nebo Ganoderma applanatum? Anebo obyčejný Fomes fomentarius. Já osobně když jdu lesem a vidím obyčejný troudnatec, který vyroste skoro na každém stromě, tak mě to těší. Pokaždé si řeknu, že příroda vykonala své. A i když se to nelíbí spoustě lesáků, kteří lesy pěsrují za účelem výdělku, tak prostě je to tak. Vždycky tu ty dřevokazné houby byly a vždycky tu budou - i když ta druhá část věty (že tu vždycky budou) není asi uplně přesná. Lidé časem najdou způsob jak se zbavit dřevokazných hub. Jen se obávám, že to bude způsob jak se zbavit všech hub. Ale to je teď nepodstatné. Chci jen říct - cožpak vás nepotěší když v lese nebo na sídlišti najdete krásný choroš? Vždyť je to zázrak přírody! Roste, dokáže se přizpůsobit všemožným podmínkám jen aby zabezpečil svoje potomstvo. A pak přijde nějaký houbař/mykolog který dává fotky na nahuby.sk a řekne si "fuj, jen choroš" a jde dál. Že mám pravdu? Že je to tak? A jen to jedno procento se u něj zastaví a povšimne si, že je to krásná houba. Houba, která zaslouží obdiv, stejně jako vzácný druh nějakého hřibu.
Jenže to si většina lidí už asi nevšimne. Prostě hřib je hřib a choroš je jen obyčejný choroš...
vlkodlak mykológ 22.12.2011 02:14
Podle mě je to humus a nedá se na to koukat Ale je to samozřejmě jen můj extrémní názor, podobně ignoruji z lupenatých např. Cortinariaceae.
Po zážitku z posledního setkání mladých mykologů v ČR, kde vzhledem k datu konání a suchu byla pozornost upřena téměř jen na dřevokazné, musím říci, že jsem byl nejprve tradičně přezíravý a znechucený (volal jsem třeba na Dana Dvořáka - co to tam máš zajímavýho - ale nic, má to rourky a roste to na klacku) a i lupenatá houba z rodu Hebeloma či Inocybe, které normálně ignoruji, ve mě vzbudila nadšení. Posléze jsem chtě nechtě zkusil objevit taje těchto klackopotvor a musím říct, že fotit se některé určitě dají a jsou mnohdy velmi zajímavé, horší je to ovšem s určováním. Řada pozdějších odborníků se k nim dostane přes počáteční vlastní odpor - přidělením diplomky, absencí školitele pro lupenaté, apod.
Obdivuji tiše všechny ty, kteří se klackoušema zabývají. V skrytu doufám, že i oni jsou v jádru normální a také se jim více líbí houby lupenaté, případně hřibovité a gasteromycety.
"Chorošovité" houby mají na druhou stranu jednu velkou výhodu - nikdo vám je nesežere a v lese vydrží. Traduje se, že když byl R. Singer v 80. letech v Československu s vedením ČMS, po vycházce na Český Kras (kde viděl davy houbařů s plnými koši barevných hřibů) si ulevil: "Co jste to tady za zemi, vy všechno sežerete, tady se mykologie dělat nedá!".
° pokročilý, atlasár, mykológ 21.12.2011 21:10
Zas po roku kratky prispevok aby sa to dostalo v diskusii navrh
1.davam do pozornosti tento odkaz http://www.mycobank.org/MycoTaxo.aspx
tu je pomerne dobre naplnena databaza drevokaznych hub. Je to sice v anglictine (menej nemcine a francuzstine) ale je to pomerne jednoducha anglictina kde za pomoci slovnika sa da dopracovat k informaciam. Su tu originalne aj neoriginalne opisy jednotlivych druhov - makro znaky , biotop a aj mikroznaky pricom tie su casto aj v obrazkovej forme.
2. pre tych co fotia drevokazy plati to co som uz pisal na zaciatku diskusie , mozno by som pridal par veci k resupinatnym drevokazom. To su laicky tie ktore pokryvaju povrch substratu (drevo) a nevytvaraju zvlastne plodnice. Pre ich urcovanie je vhodne okrem dalsich veci vediet nasledovne veci (pretoze na ususenej polozke to je tazko hladat):
substrat na ktorom rastu ,aspon listnac / ihlicnan ... ale dost pomoze ak aspon s nejakou pravdepodobnostou urcite aj druh dreviny (napr. v tom lese je 90% stromov buk tak je najpravdepodobnejsie ze ten hnijuci leziaci konar je bukovy)
Na tom substrate je dobre udat aj kde rastu : zospodu , z boku ,... niekedy je to tiez pomocny makroznak
povrch plodnicky - hladky , drsny , zamatovy , ... ak je porovity tak aj kolko porov sa cca zmesti do 1 mm ( kolko do 1 cm deleno 10)
konzistencia - makky (napr. da sa rypat nechtom) , pevny , ...
zmena farby po poraneni - nemeni , cervenie , hnedne ,....
okraj plodnicky (subikulum) - nezretelny , paperisty , odliepajuci sa od substratu, .... spolu s farbou ak to nevidno na obrazku ....
priblizne rozmery plodnicky ... (napr. 5 x 5 cm alebo 0,5 x 1 m ..)
ako ide plodnicka oddelit od substratu: lahko , tazko ,...
a + vsetko co sa vam zda odlisne od inych nalezov
babrli 22.12.2011 09:03
veľmi sa mi páči príspevok - vďaka za širokú informáciu. Ja som silný laik a práve včera som fotila na listnáči - jelši drevokaznú hubu, ktorú si netrúfam určiť.Spodná časť je rúrkovitá, ale na vrchnú som nedočiahla a tiež bola už zasypaná snehom (konečne sneh!).Takže som pre moju maličkosť nedovidela na vrchnú stranu. Nachádza sa v oblasti Vrútok-nad Partizánskym cintorínom v hustom poraste trniek, bazy a iných rôznych náletových stromov a krov. Keďže neviem pridať obrázok na túto stránku, pridávam ho u seba do svojej galérie. Ďakujem.