Nahuby.sk

Vítáme, že se konečně kolem mototuristiky přestalo chodit po špičkách a pohlížet na ni s pohoršeným výrazem ve tváři. Vývoj nelze zastavit a využití motorového vozidla v turistice poroste, ať chceme nebo nechceme. Je tedy rozhodně lépe se pokusit řídit tento vývoj ku prospěchu rozvoje, než se od něho distancovat. Některé body je však třeba dořešit nebo i teoreticky dopracovat.
Ztrátu koncepčnosti v mototuristice lze připustit tehdy, když připustíme, že na ni není jednotný názor. Na půdě ST ČÚV je koncepce zpracována a schválena předsednictvem (a tedy sjednocena). Abychom si ujednotili názvosloví, ponechme výraz „kombinovaná turistika“ kombinaci samostatných druhů turistiky. Mototuristika má zvýrazněný podíl různého aktivního pohybu (pěšky, na lyžích, event. na kole i vodě). U těchto přesunů můžeme nalézt podobné vztahy vazeb jako např. při lyžování mezi činností svazu lyžařů a svazu turistiky. V tomto smyslu můžeme tedy hovořit o mototuristice jako o všestranné turistice, která zahrnuje aktivní pohyb ostatních přesunů. Vztah motorového vozidla k pojetí mototuristiky je třeba upřesnit. Předpokládáme, že motorové vozidlo je specifický prvek mototuristiky. Slouží k přesunu, umožňuje rozmanitější kulturně poznávací činnost, má své postavení při odborně technických znalostech. Může je použít malý kolektiv společně. Při různých motorových vozidlech se tato hlediska uplatňují v různé míře; a ještě ne každý člen posádky se zapojuje stejně. Z tohoto hlediska rozlišujeme působení posádky v základní nebo výkonnostní mototuristice. Aktivní vztah jednotlivých členů posádky k provádění mototuristiky a i k motorovému vozidlu se podstatně liší. Jsme toho názoru, že i v základní mototuristice, o výkonnostní nelze pochybovat, je rozhodujícím prvkem vlastní motorové vozidlo (dvoustopé, event. s přívěsem, jednostopé, event. s přívěsem, včetně malých motocyklů a mopedů), při plnění podmínek výkonnostní mototuristiky vlastnictví řidičského průkazu. Zde by bylo asi třeba přehodnotit podmínky klasifikace. Z tohoto hlediska autobusové zájezdy do mototuristiky nepatří, jsou cestovním veřejným či skupinovým dopravním prostředkem a slouží pouze k přísunu na místo, odkud pak již provádíme tzv. vlastní turistiku. Na přesunu autobusem se jeho účastníci (snad mimo vedoucího) nepodílejí na řízení vozidla ani jeho navigaci či v péči o vozidlo – chybějí tedy typické vlastnosti turistického přesunu a pohyb se skutečně blíží spíše jízdě veřejnými dopravními prostředky. Toto je zásadnější námitka k rozšíření mototuristiky i na přesun zájezdovými autobusy.
Problematika mototuristiky je aktuální a živá, upřesňována různými formami (diskusí na seminářích, školeních, aktivech apod.), a přejeme si jen, aby kritických názorů a připomínek bylo co nejvíce v zájmu jejího masového rozvoje.

Pojem mototuristiky