Invázne rastliny a boj proti nim
milustek pokročilý, atlasár 13.1.2012 19:00
Inšpirovala ma debata pod Milkinou fotkou zlatobyle obrovskej OBR 307277 . Môžete sem pridávať svoje názory a odkazy na stránky s podobnou tématikou. Možno spoločne aspoň trocha prispejeme k zachovaniu pôvodnej slovenskej prírody...
milustek pokročilý, atlasár 13.1.2012 19:20
Pre začiatok pridávam link od Boženky:
http://www.mladyvedec.sk/download/04/04_...
Valda botanik 15.1.2012 12:50
Jeden odkaz na velmi pěkné české stránky: http://www.jarojaromer.cz/invaze
milustek pokročilý, atlasár 15.1.2012 21:22
Jirko, ďakujeme za hodnotný odkaz, je tam pekný a ucelený pohľad na túto problematiku, vrátane inváznych živočíchov. Vďaka tomu už viem, že útoky na záhradky v okolí má na svedomí Arion lusitanicus, že muflón nie je pôvodný obyvateľ Strednej Európy atď...
Joži. pokročilý 18.1.2012 12:29
...zaujímavé čítanie,ani som netušil koľko je tých inváznych rastlín a vidieť ich aj pred domami,ako okrasné rastliny 
Janko44 pokročilý 13.1.2012 20:00
Brehy Ipľa v blízkosti Poltára sú celé porastené nepreniknuteľnou hradbou netýkavky žliazkatej
http://www.nahuby.sk/obrazok_detail.php?...
ivetatom pokročilý 13.1.2012 22:42
Slnečnicu hľuznatú som minulý rok začala okolo chaty likvidovať.
Na jar zlikvidujem zlatobyť obrovskú. Zlatobyle je pri železnici a okolo jazier v Šaštíne kvantum.
Agát s radosťou likvidujú okrem lesákov chatári na kúrenie .
V šaštínskom lese som si všimla veľké listy, ktoré sa začali objavovať vo väčšom množstve - nevedela som, že je to pohánkovec. Ako je to s líčidĺom americkým - toho je v lese obrovské kvantum a na výruboch hrôza?
Na jeseň ma doma nad Račou pri chodníku prekvapila húština netýkavky žliazkatej presahujúcej výšku dva metre - to by chcelo riadnu brigádu.
Andy (&y) atlasár 13.1.2012 22:50
Netýkavke žliazkatej sa darí. Rúbaniská v M.K., brehy a topoľové lesy pri dolnom toku Hrona...Pri sútoku Moravy a Dunaja.. všade sa presadzuje.
babka Milka pokročilý 14.1.2012 11:22
Máš pravdu, Andy.Bola som prekvapená,že aj na hornom toku rieky Hornád, vlastne ešte len potoka Hornád v Kravanoch (hneď druhá dedina pod prameňom)tejto netýkavky žliazkatej rastie z roka na rok viac a viac a vytláča pôvodné druhy rastlín.Ale je to tak aj v okolí Ipľa, ako poznamenal Janko.A asi je to tak v okolí aj ďalších riek...
milustek pokročilý, atlasár 14.1.2012 11:29
Aj u nás v okolí Váhu panuje netýkavka žliazkatá, ďalej turica kanadská a v poslednej dobe sa začína stále viac rozširovať ježatec laločnatý
Janko44 pokročilý 14.1.2012 14:31
Ježatec laločnatý som objavil v okolí Ipľa, v miestach, kde sa vyskytuje aj netýkavka žliazkatá, ale už aj pri potoku Poltárica.
http://www.nahuby.sk/obrazok_detail.php? ...
milustek pokročilý, atlasár 1.2.2012 05:17
z čoho je vynikajúci šalát Rogi?.. (prepáč, ale z takto napísaného príspevku nevidno k čomu sa vzťahuje)
MIHALNICA 14.1.2012 13:30
Za záhradou mi rastie okolo potoka pohánkovec japonský. Vediem s ním už roky vojnu..nevyhrávam, stále je len aká-taká remíza. Zo zákona musí túto inváznu rastlinu majiteľ pozemku 2x ročne striekať. Nie som majiteľ, striekam, rúbem, vykopávam, robím krik na miestnom úrade, ale len sledujem, ako sa pomaličky rozrastá stále nižšie povedľa potoka.
No a líčidlo..to začína byť riadna katastrófa na záhorí...
babina 16.1.2012 21:53
Skús kúpiť v zahradkarskej predajni herbicid na ničenie nežiaducich krovín, možno zaberie, dobre je striekať keď je sucho, alebo koncentrátom natri konáriky a zopár listov , možno zaberie.
MIHALNICA 21.1.2012 22:23
postrekujem ako zákon káže..v máji a septembri- sebe aj všetkým susedom...je to neskutočná potvora!
mino31 správca galérií, botanik, atlasár 14.1.2012 13:40
http://www.sopsr.sk/publikacie/invazne/d... mozno niekomu pomoze...
milustek pokročilý, atlasár 15.1.2012 21:26
díky Milan, je to publikácia, ktorú by si bolo hodno aj vytlačiť..
babrli 15.1.2012 22:04
Veľmi ma zaujali názory na invázne rastliny u nás. Tiež som sa stretla na Záhorí (okolie Lábu)s viacerými druhmi. U nás v Turci sa stretávam viac s netýkavkou, zlatobyľom a boľševníkom. Pôvodné rastliny sú nimi celkom potláčané. Veľmi vysoko si cením uverejnenú publikáciu,mnohým by sa zišla, hlavne na jar záhradkárom, aby vedeli účinne a včas zakročiť. Srdečná vďaka všetkým, ktorým ležia na srdci aj takéto problémy a chcú ich riešiť.
mino31 správca galérií, botanik, atlasár 18.1.2012 16:04
Je aj v tlacenej podobe, ja ju mam zo spravy CHKO
babina 16.1.2012 21:55
Vďaka za link na publikáciu, určite pomôže, len keby kompetentní urobili aspoň pár ústretových krokov.
bobineta atlasár, moderátor 27.1.2012 12:00
Cauko Milan. Nieco som precitala, vsetko nestiham, nejako sa mi material nedari ulozit ..nevies mi ho preposlat mailom? /[email protected]/ Nemam cas ho teraz hladat cez google na stiahnutie.
Dik
Roman pokročilý 16.1.2012 08:09
Mě jako hodně nepříjemný invazní druh připadá i trnovník akát (Robinia pseudoacacia). Když vidím marnost boje na některých míste, zajímavé lokality, které jím zarůstají a ustupuje mu tam praktciky všechno, není to pěkný pohled. Jako jiné invazní druhy je hodně životaschopný a dokáže osídlit i méně dobré půdy, navíc lokality silně znehodnocuje. Ani z mykologického hlediska se mi moc nelíbí. Roste u něj pár zajímavých druhů, ale většina z nich roste i pod jinými stromy a když tak procházím mladší i starší akátiny, jsou opravdu hodně chudé a to nejen co se týká hub, ale i rostlinstva (díky tomu, že akát vylučuje jedovaté látky do půdy) a potažmo i živočichů. Nějaké metody boje s ním už existují a na mnohých místech jsou realizovány v praxi, ale když tady v okolí vidím rychlost jeho postupu, je to málo. Samozřejmě jsou tu i jiné velice nepříjemné invazní druhy, ale tady mi akát přijde jako ten nejobtížnější.
Valda botanik 16.1.2012 09:12
Souhlasím, na xerotermních lokalitách jižní Moravy je akát nepřítelem č. 1. Potýkáme se s ním i ve Ždánicích na Hodonínsku. Naše zkušenosti jsou shrnuté v metodickém listu zde http://daphne.cz/vystupy/metodicky-list-...
Roman pokročilý 16.1.2012 09:29
Tak máme stejný postoj a jestli to nebude tím, že jsem ve Ždánicích asi před dvěma lety 10 let bydlel a viděl jsem tam tu situaci. Ale teda i poblíž mého současného bydliště (Veselí nad Moravou) je to hodně podobné
bobineta atlasár, moderátor 27.1.2012 12:15
Viem, ze agat je nezmar. Raz som k hrachu popichala polosuche haluzky medzi ktorymi boli aj haluzky agatu. Do zberu hrachu boli haluzky zakorenene a musela som ich vytrhavat. No nech je ako chce...tu v Irsku som nevidela ani jeden agat a uz mi vona kvitnucich kvetov agatu zacala chybat 
Agat maju radi kozy,pamatam ako som babkinej koze pritahovala haluzky a ona s velkou chutou chrumala a obozretne dokazala obist trne. Len kozy uz malokto chova
Palo70+ 7.2.2012 15:29
Kozy agát žerú, aj ja mám také skúsenosti, ale niektorí tvrdia, že to má vplyv na mlieko, vraj viac smrdí alebo čo. Kozy by však agát nezvládli, musíme sa do neho pustiť všetci, nemyslím však na konzumáciu, ale ničenie.
Valda botanik 5.3.2012 11:33
Pěkné shrnutí problematiky akátu a jeho likvidace:
http://www.casopis.ochranaprirody.cz/Pec...
Buki 6.3.2012 13:03
Veľmi dobrý článok, ďakujem - pri mojej záhrade je niekoľko agresívnych agátov (dakedy boli len dva stromy), v posledných vlhších rokoch vidno spomínané samovoľné vymieranie a sukcesiu pôvodných drevín (trnka, javor poľný, hrab, lieska)... ešte vyskúšam proti výmladkom odporúčané krúžkovanie resp. zrezanie/rozštienenie pahýľa - uvidím, čo to spraví...
bobineta atlasár, moderátor 7.3.2012 13:11
Súhlasim s tym, ze je to velmi dobry clanok, no ja by som sa snazila jeho vyskyt iba udrzat tam kde nerobi paseku,co na severe SR asi aj funguje. Horsie je to so suchsimi a teplejsimi castami SR, ci inych krajin.
spišak 8.3.2012 23:24
Najskôr nefunguje. Na pokraji Dreveníka, čo je svojím spôsobom mrazová kotlina
sa po zalesnení jednej pôvodne holej stráne tiež začal agát šíriť. Okolo sprvoti osihoteného stromu začali pribúdať mládniky a vlani ich tam bolo už pätnásť. Dúfam, že ten minulý čas bude platiť ešte aj tejto jari, pretože prvý pokus vykynožiť ho nebol veľmi úspešný.
MIHALNICA 16.1.2012 11:35
Keď sa túlame po Slovensku, môj postarší kamarát si len povzdychne, aké je dnes neupravené, nekosené a hlavne nespásané. To bude najväčšia chyba! Prestali sme sa o pôdu starať a invázne rastliny dostali zelenú. Majú na to, aby vyhrali. Keď sa ešte pridávajú aj šialenci, čo z tohto robia výsadbu,lebo je to nádherná, rýchlo rastúca solitéra / napr.pohánkovec sa dostal ku nám cez parkové výsadby/, tak za chvíľu budeme vymenúvavať lokality, kde invázne rastliny nerastú..to bude jednoduchšie! Mne sa zdá, že aj osveta je veeeľmi slabá. Keď som na to upozorňovala na živ. prostredí na miestnom úrade v Bratislave aj v Gbeloch, nechápavo na mňa pozerali.
Len ten , kto sa musel pustil do boja s týmito protivníkmi vie, prečo ma táto téma vždy ,,rozohní,,
babina 16.1.2012 22:00
Súhlasím s Tebou, u nás na životnom prostredí tiež pozerali ako keby videli ducha, keď som tam zašla, pohankovec veselo rastie pri ceste pri zimnom štadione, zlatobyľ zamorila už aj sídlisko a minulý rok ju ani nepokosili, tak čo s tým, v tomto prípade určite neplatí že nevedomosť hriech nečiní....
Valda botanik 17.1.2012 09:03
Kosení a pasení je rozhodně potřeba, ale u křídlatek (pohánkovce) zrovna tohle nepomůže, protože regenerují i z nejmenších úlomků. Na ty se bohužel musí herbicidem.
Je to takový boj s větrnými mlýny, ale je potřeba to nevzdávat. Aspoň kvůli šíření osvěty.
MIHALNICA 17.1.2012 18:26
Dávno som sa uistila, že na pohánkovec mi pasenie nepomôže, to je len pohľad, že sa takto dáva priestor pre nežiadúce rastliny.
Sledovala som raz jednu reláciu, kde ukazovali, ako proti jednotlivým škodcom bojovať. Záver relácie bol boj s krídlatkou - a vtedy si dal záhradník na chrbát batoh a odišiel...
Jo..a ten postrek. Ja mám krídlatku pri potoku, preto sa výber postreku veľmi zužuje. Ale veru, základ je nevzdávať sa
milustek pokročilý, atlasár 17.1.2012 22:52
Pohánkovec je riadne svinstvo, mne už roky prerastá od suseda popod betónový múrik. Mám na tom mieste zasadené maliny, ale ani tie ho neudusia a musím ho pravidelne vytrhávať, aby ich neprerástol.
Papuľnatá 18.1.2012 17:44
Pamätám časy, keď sa družstevné kravy pásli po lúkach na Záhorí v okolí Moravy, Rudavy, Myjavy. Okrem toho že nebolo treba kosiť trávu, burinu rástlo tam ohromné množstvo špičiek a šampiňónov. Dnes by som sa bála o život tých kráv: poletujúce igelitové sáčky, konzervy, vysypaný stavebný bordel. To ak si všimnete rakúske lúky tak vám ide srdce poskočiť: pasúce sa Milky, ovečky a nehanbia sa za ne. To len my: kopa neprispôsobivých nezamestnaných, ktorí robia len bordel po lesoch lebo majú na to celé dni čas, ale prilepšiť si k živobytiu nejakým kozím mliekom, syrom - to nie. Len natŕčajú ruku: štát daj!
babina 18.1.2012 22:56
Ešte by som chcela podotknúť, že sami pracovníci lesov robia v lese taký neporiadok, ktorý sa kľudne môže označiť slovom bordel. Plechovky od chemikálií, PET-fľaše, igelity z jedla, dokonca zakladajú ohníčky v takom suchu aké tu bolo minulý rok a to by mali byť tí, ktorí tomuto majú brániť a ísť príkladom. Isteže píšem o pracovníkoch lesov všeobecne lebo tento jav je v každom lese na Slovensku i v ČR v ktorom som bola.
bobineta atlasár, moderátor 22.1.2012 13:33
To je chyba v statnom systeme, tam kde nema davat...dava a tam kde treba dat, berie. Preto som aj ja uz roky prec, a je mi luto ked citam..co vsetko sa deje na SR. Stat nepodporuje ludi, ktorym ide o vec ale im znemoznuje nieco robit tym, ze ich sikanuje roznymi papierovackami a vyberanim dani a pokut. Nakoniec ma zivnostnik mensiu penziu ako ten, kto bol zamestnancom a nemal taku zodpovednost, ma nizsie odvody a najma nemusi ovladat vsetky novovznikajuce predpisy.
Vsade vo svete je normalne, ze sa zakazalo fajcit vo verejnych priestoroch a teda aj baroch, vonku nik nesmie popijat alkohol...na SR sa s tym nic nedeje...nechcem vymenovavat dalej...bol by to velmi dlhy list. Urcite je tomu tak i s kontrolou zivotneho prostredia. To co sa ma riesit sa neriesi a naopak.
Je fajn, ze sa tu pridavaju linky...zasa sa dozviem cosi nove.
bobineta atlasár, moderátor 27.1.2012 12:26
Milka, kedze pohankovec dokaze rast vo vulkanickom prostredi, a v priznivych podmienkach narast meter za mesiac, dokaze narusit betonove muriva....tak to ti teda nezavidim ze ho mas na zahrade. Na druhej strane su mlade vyhonky jedle a maju protirakovinovy ucinok, tak nestriekaj ale zbieraj a vykopavaj...Nomurik sa Vam moze aj pod jeho expanzivnou silou postupne rozpadnut.
Daj vediet aku chut maju tie vyhonky, ako chutia maliny - si este pamatam 
babina 18.1.2012 22:50
Môžem Ti zodpovedne povedať, že v Lučenci-priamo na sídlisku Rúbanisko II a III a priľahlom najbližššom okolí by bolo na zlatobyľ potrebné tak za vlakovú cisternu postreku a to nehovorím čo všetko je v mestských lesoch. Je tu spústa nezamestnaných, ktorí večer a potme rozhádžu všetko okolo popolníc a na druhý deň to zasa idú zbierať, pochopiteľne za príplatok za verejnoprospešné práce. Mali by im dať kosy, kosáky a hrable a sústavne kosiť. Možno by bolo dobre spojiť úsilie s nejakou týmto problémom sa zaoberajúcou organizáciou. Nevie niekto poradiť, kto okrem ŽP sa o to zaujíma? Možno by sa nášlo dosť aj nás dôchodcov, ktorí by sme boli ochotní nezištne pomôcť.
milustek pokročilý, atlasár 20.1.2012 01:04
Možno by sa dalo niečo podniknúť prostredníctvom neziskového sektoru, ale chce to zanietených ľudí, ktorí sú ochotní venovať veľa času a nedajú sa znechutiť prekážkami a byrokraciou.
Napríklad u nás na Strednom Považí pôsobí takéto občianske združenie: http://www.preprirodu.sk/index.php?optio ...
Zdroje na činnosť takýchto združení sa získavajú ťažko, ale sú možnosti financovania z viacerých zdrojov.. nadácie(príklad http://www.ekopolis.sk/index.html), združovanie prostriedkov, dary, dotácie, 2% z daní..
Možno by ste v Lučenci našli zopár akčných a správne naladených ľudí ochotných založiť niečo podobné, ďalší by sa pridali.. prajem zrodenie nejakého dobrého nápadu.
dedabobr pokročilý 20.1.2012 12:22
Z invazními rostlinami bojujeme v CHKO Litovelském Pomoraví již řadu let.
Bolševník velkolepý - Heracleum mantegazzianum se nám odařilo prakticky na území CHKO vyhubit.Rostlina dosahující výšky až 5m, je schopna ničit původní ekosystémy na daném území. Fototoxické furanokumariny, které obsahuje, u člověka způsobují těžké fotodermatitidy (dráždí kůži a způsobují vyrážky a puchýře).Jedna rostlina vyprodukuje obvykle 20 000–30 000 semen (obzvláště vzrostlý jedinec až 100 000), která si uchovávají klíčivost 8 až 12 let.Byl k nám dovezen z Kavkazu,kde nedorůstá takových výšek a je používám ke krmení dobytka.K nám byl dovezenjako okrasná rostlina.
Dalším problém na našem území jsou křídlatka japonská - Reynoutria japonica
křídlatka sachalinská - Reynoutria sachalinensis,oba tyto druhy se mezi sebou zkřížily a vznikla křídlatka česká - Reynoutria x bohemica,která je daleko odolnější proti chemickým postřiků.Souvislé pásy této rostliny na 1 m² vyroste i přes 200 lodyh,podél cest,žel.tratí ale i ve volné přírodě , vytlačují původní vegetaci a zásadně mění podmínky pro přežití volně žijících živočichů.Množí se velmi rychle i velmi malými oddenky.Protože kvete později jak jiné rostliny,byla k nám dovezena z Asie jako potrava pro včely.Její likvidace je obtížná.
Netýkavka žlaznatá - Impatiens glandulifera,původem z Himalájí,je 1 až 2,5 metrů vysoká. Má růžové okvětními lístky, které u stonku přecházejí do purpurové, štíhlé srdcovité listy středně zelené barvy. Stonek je hnědé barvy, která u země může přecházet v červenou či purpurovou. Její květy jsou 3-4 cm dlouhé a asi 2 cm široké,semena uložené v tobolkách,se po dotyku vymršťují i několik metrů.Je již moc rozšířena, roste kolem potoků,cest ale i volné přírodě,její likvidace je v současné době nemožná.
Rostliny jsme likvidovali mechanicky mačetami a chemickým postřikem Roundup-Biaktiv a Garlon.
To je je zlomek z mnoha druhů nepůvodních rostlin,keřů a stromů.Možná se k nám dostanou i banánovníky,pomerančovníky a další užitečné rostliny.
babina 20.1.2012 20:20
Ďakujem Milka za linky, ešte mienim isť na ŽP a potom uvidím, možno v zahradkarskej osade by sa niečo dalo vymyslieť. :_)
Papuľnatá 25.1.2012 20:24
Zákon o škodlivosti inváznych rastlín je na svete, ale ako mnoho iných je veľmi ťažké uviesť ho do praxe a každodenného života. Myslím že jedine starostovia obcí môžu apelovať na majiteľov pozemkov aby ho dodržiavali. Prvý takýto krok som si všimla v jednom vinohradníckom mestečku pri BA: s pomocou starostu si vydupali na MÚ nariadenie obce, aby každý majiteľ začal likvidovať burinu na pozemku ktorý má vo vlastníctve a čo to sledujem vinohrady sa začali obrábať, striekať, majú ich oplotené, burina je minimálna. Ak niekomu siahnete na jeho vlastníctvo, je to trestný čin, malo by to fungovať preto aj opačne: majiteľ musí byť zodpovedný za svoj pozemok. Ak vstúpite niekomu do lesa a vyzbierate bordel neudá vás. Ale ak zlomíte nedajbože stromček tak môžu byť z toho opletačky.
... 31.1.2012 22:14
moj otec pestoval pohankovec na dvore na ploche asi 4x20m pre ovce ked uz otec nevladal ovce chovat vyrubali sme ho tesne pri zemi po dva roky - sa mi mari ze sa aj dobre lame - a bez problemov vykapal je pravda ze otec okraje stale pokosil ked kosil travu na dvore takze sa nerozsiroval
... 31.1.2012 22:17
ked som este rybaril pred paru rokmi /cca 25 heh to snad nie je uz ani pravda /
chodieval som aj na slanu ponize betliara tam nimi boli brehy posiate a bol taky vysoky ze som sa tam skoro zrazil s jelenom - nastastie ked sa mi na chvilu zadival do oci zdrhol krizom cez slanu
milustek pokročilý, atlasár 1.2.2012 05:20
to by som sa riadne zľakla.. v akom poraste si sa stretol s tým jeleňom?
... 26.1.2012 09:31
Nevie niekto nahodou ake su vlastnosti dreva pajasena cudzieho/zlazkateho/ napr. tvrdost, krehkost, vyhrevnost, ci je jedovaty ... ?
Valda botanik 26.1.2012 13:14
Osobní zkušenost s jeho dřevem nemám, ale tady najdeš docela hodně informací:
http://www.naturabohemica.cz/ailanthus-a...
Palo70+ 7.2.2012 14:58
Myslím si, že nepôvodné rastlinstvo by malo byť zákonom zakázané vysádzať v prípade, že sa správa agresívne a rozrastá sa na úkor pôvodného. A to, čo sa nám tu už rozťahuje, by bolo tiež treba zákonom riešiť - napr. taký agát, dobre, nech sa prípadne na nejakých plochách pestuje (aj drevo je zaujímavé, aj agátový med), ale ak ide mimo vymedzeného areálu, musí sa nemilosrdne ničiť (až kým pod ním nebudú rásť agátové dubáky! .
Valda botanik 8.2.2012 13:14
Myslím, že v připravovaném zákoně už to řešené bude.
http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zprav...
http://www.minzp.sk/tlacovy-servis/tlaco...
Sade atlasár 9.2.2012 02:24
Ja som dnes niekde na internete našiel telekiu ozdobnú Telekia speciosa, ktorú máme v našom atlase ako chránenú rastlinu , tiež v zozname expanzívnych druhov.
http://www.slovenskevrchy.estranky.sk/cl...
milustek pokročilý, atlasár 9.2.2012 06:16
Jozef, ďakujeme za info, aj za upozornenie. Telekia speciosa v zozname chránených rastlín SR nie je, takže poznámku v atlase upravíme, nakoľko sa tam dostala zrejme nedopatrením. Telekia je východoeurópsky a ázijský druh, na Slovensku má prirodzený areál výskytu vo východnej časti krajiny, konkrétne Vihorlat, Bukovské a Slanské vrchy. Ćasto sa pestuje v záhradách. Ak splanie, na niektorých miestach sa môže správať invázne a potláčať pôvodnú vegetáciu.
Neviem, aké skúsenosti majú ostatní, ale ja osobne som ju u nás v okolí zatiaľ nevidela.
Valda botanik 9.2.2012 11:06
Doplním ještě, že telekia v ČR také chráněná není, považuje se za u nás nepůvodní invazní druh.
Baranovič st. 11.2.2012 14:45
Do našej prírody sa v poslednom čase dostáva i keď nie veľmi nebezpečná ,ale nepríjemná plevelná rastlina Oxalis corniculata /? f.repens/, kysličkovec rožkatý. Je to rastlina nízka s podzemnými výhonkami, bordovými listkami a zlatožltými kvetmi. Nájdeme ju v záhradách, okolo domov,chodníkoch, v kontajnéroch s okrasnými rastlinami, skleníkoch a p. Je všade a mne robí obrovský problém v skalke a výsevoch. Ťažko sa ničí, rastie veľmi rýchlo, prerastá rastliny a zakoreňujú aj úlomky z rastliny. Semená z tobolky vystreľujú do veľkej vzdialenosti a vo veľkom počte. Je to nezmar.
Valda botanik 11.2.2012 16:24
Máme ho v atlase pod jménem Xanthoxalis corniculata, viz kysličkovec rožkatý (Xanthoxalis corniculata) .
babina 11.2.2012 23:29
Tento problém mám aj ja v záhrade, keď prerastie medzi kamene musím vybrať celý kameň a snažím sa to vybrať aj s koreňom, ale je to obtiažne. Súhlasím, že je veľmi vytrvalá, dokonca prežije i chem. postrek, nadzemná časť uschne a za pár dní vyrazí nanovo. Tiež by som potrebovala radu ako na ňu aj keď sa mi celkom páči.
Baranovič st. 11.2.2012 19:10
Ďalšou nepríjemnou burinou ktorú mám v skalke a v záhrade je Portulaca oleracea, Portulaka zeleninová. Síce je jednoročná, ale semená majú klíčivosť aj niekoľko rokov. Sú to rastliny všetko z "dovozu". Vyhovujú im zvýšené teplotné podmienky.
bobineta atlasár, moderátor 12.2.2012 21:59
Vedela som, ze sa pouziva ako salatova zelenina, ale ze ma obsah tolkych blahodarnych latok, som sa docitala az teraz....tak ja by som jej skor vyclenila samostatne miesto a vybrala ju vsetku pred vysemenenim. Ked mam moznost ist na zeruchu lekarsku, vzdy si jej naberiem i do mraziaku, tak ako i zihlavu pokial je mlada. Tie ako je zname ocistuju organizmus.
Treba vediet informacie o zdravych rastlinkach vyuzivat. Takze dik za info
Janko44 pokročilý 12.2.2012 20:26
Aj ja mám vážne problémy s obidvomi rastlinami, Kysličkovec nie a nie zlikvidovať, nezaberajú naň ani herbicídy a Portulaku mám v záhradke tiež. Asi ju budem musieť využívať podľa článku, na ktorý dala link "babina".
Buki 6.3.2012 13:23
Čo si myslíte o inváznom potenciáli nášho pôvodného druhu Plamienok plotný / Clematis vitalba L.? http://www.nahuby.sk/atlas-rastlin/Clema...
Na rozdiel od divého chmeľu vyzerá, že je schopný miestami znehodnotiť pôvodnú vegetáciu (môj syn mu nadelil výstižnú prezývku "škrtivka")...
Aj na wikipédii sú podobné názory - http://en.wikipedia.org/wiki/Clematis_vi..., citujem: "Due to its disseminatory reproductive system, vitality, and climbing behavior, Clematis vitalba is an invasive plant in most places, included many in which it is native"
Valda botanik 6.3.2012 13:47
V lužních lesích a břehových porostech na dolních tocích řek je to původní druh, který do nedávna nedělal žádné problémy, nelze jej tedy v našich zemích považovat za invazní v původním smyslu. Je ale pravda, že díky pěstování v parcích a zahradách se dnes hojně pomocí větru rozšířil po železničních náspech, v příkopech u komunikací na skládkách a zbořeništích a často leze i do křovinatých okrajů chráněných území, kde jeho expanze rozhodně není žádoucí.
Buki 6.3.2012 14:36
Ja mám subjektívny pocit, že ho príliš začína pribúdať, ale nemám naštudované žiadne vedecké publikácie na túto tému (ak existujú) - môže to byť jeden z negatívnych prejavov globálneho otepľovania... v praxi je to brutálne vitálna liana, ktorú vyklčovať je veľmi namáhavé
Ale aby som nespomínal len negatívne fakty o tejto pliage južného Slovenska - vraj sa veľmi dobre hodí na výrobu pohotovostnej doštičky pre "prírodné" zakladanie ohňa (a k tomu že vrták z bazy) - http://skwbushcraft.wordpress.com/2012/0... :-{)))))))))))))))
spišak 7.3.2012 04:35
K pestovaniu v parkoch a záhradách, ktoré Valda spomína, treba prirátať miestami absolútnu rezignáciu na udržiavanie prostredia a obraz pliagy máme hotový. A možno sa máme aj na čo tešiť. Jednako však u domácich druhov by som takú mieru rozrastania, s akou sa stretáme u cudzích (teda pravých inváznych) druhov (napr.pohánkovec, zlatobyle) nepredpokladal
Buki 7.3.2012 09:00
Priateľu, už si niekedy osobne čelil invázii takého "besného" plamienku?
Keby áno, písal by si dačo iné (rezignovať môžu ešte tak slabšie povahy zo zúfalstva nad inváznymi schopnosťami).
Navyše mám tak trochu pochybnosti o genetickej pôvodnosti inváznych plamienkov ktoré vyzerajú ako C. vitalba - o rode Clematis je známe, že v jeho rámci bolo vyšľachtených mnoho okrasných hybridov pre pestovanie v záhradách. Hybridy sa veľmi často vyznačujú prekvapujúcimi vlastnosťami (síce väčšinou okolo generácie F2, ale môže sa stať, že hybridizácia vrátane jej výnimočných efektov pretrvá mnoho generácií resp. že dochádza ku hybridizácii s pôvodným druhom C. vitalba).
Môže byť aj to, že väčšina problémových plamienkov sú splanené (zdivené 
) hybridy s prevahou génov C. vitalba...
spišak 8.3.2012 06:28
To, čo si napísal v poslednej vete by možno stálo za dôkladnú analýzu. Ináč moja poznámka vychádza iba z toho, čo môžem okolo seba seba vidieť v posledných zhruba dvadsiatich rokoch a tej rezignácie, toho zanedbávania (či až ignorácie) životného prostredia i najbližšieho okolia vidím naozaj najviac.
Iné by som nepísal.
Valda botanik 19.3.2015 08:18
Zajímavé shrnutí problematiky invazních druhů v České republice vyšlo v časopise Veronica - http://invaznidruhy.nature.cz/aktuality/...
Roman pokročilý 22.3.2015 19:14
Jirko, už sjem to na základě tvého podnětu studoval a je to velice pěkné. Trochu mě mrzí, že ve většině takovýchto publikací, je opomíjena netýkavka Impatiens parviflora a přitom to je jeden z nejnepříjemnějších druhů vůbec už jen proto, že není vybíravý a lze jej nalézt prakticky ve všech biotopech. Nevytváří sice tak vysoké porosty jak třeba kolegyně žláznatá (nebo jiné invazivní druhy), ale dokáže lokalitu dokonale a dost rychle zarůst. Četl jsem o ní i nějaké odborné práce a nikde nebylo přímo zmíněno jaký vliv má na mykodiverzitu. Ale i kdyby byl ten vliv nulový, tak stejně v rozsáhlém zapojeném porostu netýkavek se nedá najít ani půlmetrový hřib, pokud člověk neleze po kolenou a nerozhrnuje porost. Sám jsem si na některých lokalitách odzkoušel boj s ní a je kupodivu relativně jednoduchý. Vytrhat. A díky mělkému kořenovému systému to jde lehce (žádné podzemní orgány půl metru pod zemí jako u křídlatek ) Bohužel díky rozsahu a všudypřítomnosti invaze, je to téměř boj s větrnými mlýny. Už by někdo měl vymyslet přirozeného nepřítele
Jinak před dvěma lety jsem tu žehral na akát. Ale zdá se, že existuje lék. Už pár let si všímám, že na lokalitách, kde se vyskytne akát současně s pajasanem (Ailanthus altissima), tak akát postupně ustupuje. Takže návod - rozšiřujte pajasany Samozřejmě, to je jen legrace, pajasan je další z agresivních přistěhovalců...
ivetatom pokročilý 22.3.2015 20:06
Impatiens parviflora mi rastie pred chatou, každú jar ju usilovne vytrhávam, ale zatiaľ vždy vyrastie nová
Valda botanik 23.3.2015 10:00
Ona těch semínek vytváří hodně a snadno se rozšiřují. Museli by ji takto včas vytrhávat všichni chataři, aby se to výrazněji projevilo.
Roman pokročilý 23.3.2015 18:44
Ivetka, asi takto. Já s tímto druhem mám asi pětileté zkušenosti. Zkoušel jsem ho zlikvidovat pokusně na více lokalitách a při dokonalém vytrhání to jde (je potřeba dát pozor na znovuzakořenění). Problém je s přeléháním semen, která můžou vyklíčit i ob jeden rok (to nemám ze svojí hlavy, ale z odborného článku). jiný způsob, jak se tato rostlina šíří, neexistuje.
Samozřejmě, pokud to člověk dokonale zlikviduje, a v okolí existuje bohatý zdroj semen (což obvykle bývá), tak se časem vrátí zpátky (semena můžou být odváta větrem, přenesena na kopytech zvířat spolu s blátem apod.). Ale pokud ji dokonale vytrháš dva roky po sobě, tak už tam následující léta nebude taková záplava a vytrhat několik (možná několik desítek) rostlinek nově zavlečených už není takový problém.
Roman pokročilý 28.4.2015 20:58
Jojo. Toto je fotka z před čtrnácti dnů a byla to asi tak největší rosltinka na té lokalitě. I přes to velké sucho je tam ale nyní už velké množství půlmetrových rostlin, ty nejvyšší už mají i 60 cm. Holt, ostatní rostlinky za chvíli opět budou tak zastíněné, že nebudou mít šanci prorazit.
Lesik 6.5.2015 13:44
Pohánkovec / Krídlatku / Fallopiu som úspešne vyhubil. Rástla pri horskom potoku na ploche asi 12m2 a tiež aj doma pri potoku a tlačila sa i do záhrady.
Žiadna chémia, proste som ju hneď ako vykukla ručne vytrhával, motykou vykopával a vykopával i jej korene koľko to šlo. Asi po dvoch sezónach sa vysilila a vykapala... Základ je nedať jej možnosť vyrásť a ukladať si živiny do koreňa. Bez fotosyntézy neprežije Kosenie 2 metrových rastlín je alibizmus a herbicídy...ach len by som sa nasral
Roman pokročilý 6.5.2015 20:20
Jojo, to je asi nejlepší metoda. Bohužel, je spousta lokalit, kde se šíří nekontrolovaně mimo dohled lidí, kteřá by ji systematicky ničili. A takováto místa jsou nejhorší, protože slouží jako základna pro další šíření.
Na jedné lokalitě, kterou úspěšně ničí bobři, mám na vlastní oči vysledované, že ji tam samotní bobři napomáhají jejímu spěšnému šíření (i když bobrům dávám za vinu i napomáhání šíření dalších invazivních druhů). Je to lokalita, která je docela odlehlá a málokdo ji navštěvuje a z těch lidí, kteří ji navštěvují, by ji tam asi málokdo likvidoval. Před pár lety tam nebyla vůbec, teď už je tam několik menších porostů (většina díky bobrům) a za 10 let to tam bude zarostené celé. Je to asi nekonečný boj, chtělo by to najít nějaké účinné přirozené nepřátele.
L.Ď. pokročilý 23.3.2015 17:06
A co invazivne huby? Na miestach kde rastlo vela hadoviek rastie teraz kvetovec. Na mnohych miestach v okoli Presova.
Palo70+ 26.3.2015 10:10
Ak majú podmienky, rastú. Ale napr. kvetovec som ešte nenašiel. Mňa skôr škrie, že niektoré nerastú - teda nie invazívne, ale dubáky a rôzne pôvodné hríbovité huby tam, kde namiesto dubov sú už agáty. Je to na tých konkrétnych miestach, kde pred 40 - 50 rokmi agáty ešte neboli a teraz už sú.
Roman pokročilý 7.4.2015 20:22
Co se týká invazních hub, tak z těch vyšších jich tu asi zas tak moc není. Každopádně spousta houbových chorob zvláště zemědělských plodin, je invazního původu a velice se jim tu zalíbilo, dělají tu pěknou paseku a náklady na jejich likvidaci či aspoň eliminaci, stojí zemědělce velké peníze.
Z těch "normálnějších" druhů a zároveň nejaktuálnějších druhů je to třeba Hymenoscyphus pseudoalbidus (anamorfa Chalara fraxinea), který se sem dostal relativně nedávno, teď už je rozšířený na celém území a říká se o něm, že je to nová "grafióza". Napadá výhradně jasany a já osobně neznám lokalitu, kde by nebyl. V létě a na podzim jsou zde na jižní Moravě (ale věřím, že i jinde) v jaseninách a i v lesích s přimíšeným jasanem řapíky listů jasanů pokryté mističkami tohoto druhu a na mnohých lokalitách jsou jich doslova tisíce, někde i miliony. Podle jednoho vědeckého článku dokonce tento druh dokonale vytlačil náš původní druh Hymenoscyphus albidus.
Ale takových druhů bude víc, jen ty houbové invazivní druhy většinou netvoří tak velké a nápadné plodnice jako třeba Clathrus archeri a tak nejsou tak na očích a tak nápadné (i když zrovna Hymenoscyphus pseudoalbidus dokáže být hodně nápadný díky obrovskému množství apotécií).