konzumovanie hlubika podpnoviek
... 5.10.2014 00:34
stretol som sa uz viackrat s nazorom ze hlubiky podpnoviek su nevhodne na konzumaciu lebo su velmi tuhe ziadalo by sa ale povedat ze vacsinou nie su tuhe koniec koncov asi vacsina z nas ktori zavaraju podpnovky ich na zavaranie pouziva mladsie a tam hovorit o tuhosti je dost odvazne snad by bolo lepsie hovorit o tom ze starsie a vacsie plodnice mozu mat tuhsie az velmi tuhe hlubiky ktore sa ale podobne ako hlubiky bedli daju dobre ususit a potom rozdrvit na koreniaci prasok teraz ma ale napadlo ze som niekde cital ze praskove korenie je nevhodne lebo sa usadza tusim v ladvinach ale ja to aj napriek tomu tak robim
Husi moderátor, atlasár 5.10.2014 09:31
Možno sa vyjadrí aj nejaký lekár, ale ja ako laik si myslím, že s tým práškom je to nezmysel. Teda v tom zmysle, že by to spôsoboval akurát prášok. Huby všeobecne obsahujú veľa minerálnych látok a neodporúčajú sa (vo veľkom množstve) pre ľudí náchylných na choroby ako dna, tvorba močových kameňov a podobne. Nezáleží ale na tom, či sú mleté alebo v celku a ak, tak skôr naopak, lebo toho prášku je v jedle zrejme objemovo oveľa menej ako húb krájaných.
... 5.10.2014 12:11
joj nie preto zeby bol hubovy a pisal som to este aj s nadychom ironie : teda nie preto ze je hubovy ale kazde mlete korenie /napr. aj cierne/ v ktorom sa pri mleti vyskytne prach teda hocijaky prach ktory sa pouziva ako korenie sorry ze som si dovolil trosku odbocit od vaznych odbornych uvah a priniest trosku kulinarskej lahkosti do debaty
lumol 5.10.2014 12:20
Nedávno som si vigooglil článok o podpňovkách kďe odporúčajú užívať 30g prášku denne z pomletých podpňoviek.
milustek pokročilý, atlasár 5.10.2014 21:17
Zaujímavé rady, aj recepty... len neviem, ako vypočítať tú 1/5 kg podpňoviek na fašírku 
bobineta atlasár, moderátor 6.10.2014 20:40
V clanku sa uvadza pomliet a vysusit bez tepelnej upravy. Podpnovky su vsak za surova jedovate, tak by som po osobnej skusenosti neriskovala pripadnu nevolnost. Ja som si ostipla iba kusocek surovej podpnovky a par hodin po poziti nezabudnem do smrti. Asi tolko z mojho pohladu i k malym mnozstvam surovych podpnoviek.
lumol 7.10.2014 07:14
Tiež som sa pozastavil nad tým že bez tepelnej úpravy. Mnoho krát sú prepisované články nedôsledne, a niečo z informácií vypadne. Možno by sa mal ten prášok ošetriť tepelne v trúbe. Len pri akej teplote aby huby nespôsobovali potiaže a aby sa zachoval liečebný efekt.
... 5.10.2014 13:17
aj ja som vygooglil : Aj čierne korenie sa odporúča používať, aj keď až po treťom roku života. Organizmu vraj škodí menej než soľ. Používať ho však musíte len na malé ochutenie a vždy čerstvo pomleté kúsky, ktoré iba prejdú cez tráviaci trakt a neusádzajú sa v ľadvinách tak, ako najčastejšie používaný mletý prášok. http://www.vyzivadeti.sk/o-potravinach/p...
fofoja moderátor, mykológ, atlasár 5.10.2014 21:24
to by som chcel vedieť ako sa ten prášok usadí v ľadvinách, väčšiu blbosť som nepočul
J. Č. mykológ, atlasár, moderátor 5.10.2014 14:16
Na prášok sa teoreticky dá zomlieť aj práchnovec kopytovitý. Otázka by skôr mala byť položená tak, či telo zo zdrevnatelého pletiva má nejaký úžitok.
L.Ď. pokročilý 5.10.2014 18:10
Usádzanie práškového korenia v ľadvinách je taká blbosť, že až. To akože prášok prejde cez žalúdok a tepny do ľadvín? Neviem, kde si to čítal, ale je to ozaj nezmysel. Niektoré zložky kupovaného,alebo domáceho korenia sa môžu v ľadvinách uložiť a spôsobiť ich poškodenie. Napr. šťaveľany ich poškodzujú, lebo sú málo rozpustné, vykryštalizujú z moču a vytvoria ľadvinové kamene.
Hazi 5.10.2014 20:20
Ahoj
"prášok" resp. korenie alebo male čiastočky ako mak a pod. možu byť problemom pre ludí s pokašlaným žlčníkom(možno aj pankreasom)-tam ludkovia chytaju záchvaty jedna radosť-hlavne mak.Pre obličky je jedno či sa zje prášok alebo celá huba.Tam to už ide strávené.Običkové kamene su (myslím) jediný problém v tomto smere a s hubami to určite nebude mať súvis.
Tori pokročilý, mykológ 5.10.2014 21:17
Mák je taky poměrně dost mastný, případně může být i žluklý a člověk si toho nemusí všimnout, takže žlučníkový záchvat může mít různé další příčiny. Já třeba makový závin musím zapíjet pivem, aby mi nebylo špatně (naštěstí většina pekáren mi to ulehčuje tím, že do závinů dávají máku spíš stopové množství).
rudolf2 pokročilý 6.10.2014 00:54
Mak by som zapíjal pivom len keby som sedel na posteli, potom už len zatvoriť oči...
PeteN atlasár, mykológ 7.10.2014 11:02
Je třeba si uvědomit, z čeho jsou složeny houby a dle toho pak usuzovat, co se kde a v jakém množství má možnost usadit, vstřebat, využít...
Usušené, takže většinu vody máme vyřešenou, následně obsahují bílkoviny a N-látky především s beta-1,6- a alfa-1,4- vazbami, které jsou mezi jednotlivými molekulami monosacharidů a spojují je v těžko stravitelný nebo nestravitelný polysacharid. Nestravitelné jsou proto, protože lidské tělo nemá dostatečně vyvinutý enzymatický aparát, aby je dokázal rozštěpit na mono a disacharidy, které by mohl využít coby energii či základní kámen např. glykolýzy či fruktóza fosfátového cyklu aj. Dále např. beta-glukany, které jsou velice pozitivně využívány a jsou to jakési přírodní imunostimulátory a imunomodulátory, které dokáží nastartovat obranný systém přímou vazbou např. na membránách makrofágů, NK buněk či neutrofilních leukocytů.
Dále obsahují stopová množství těžkých kovů - tam se dá předpokládat usazování různě po těle, takže i v glomerulech ledvin, některé těžké kovy dokonce vytěsní fosfor z vazby na hydroxyapatit v kostní tkáni. Tuku obsahují houby velice málo, dále třeba vitamíny ze skupiny B a ergokalciferol (D2 tuším).
Takže i když jsou třeně podpňovek rozemlety na prach, v našem organismu nejprve nabobtnají vodou, v žaludku a duodenu se něco málo rožštěpí (např. pankteratická lipáza rozštěpí i to málo tuku co obsahují, amyláza rozštěpí škrob (rozdíl mezi škroby a beta-glukany je ve vazbě na cukerný zbytek) atd. Žluč v duodenu emulguje a to, co rozštěpit nejde se tráví ve střevech, kde spíše dojde ještě k větší emulgaci a následně k dehydrataci a tráví se až do konečné podoby Během těchto procesů dochází k uvolňování např. výše zmíněných těžkých kovů a samozřejmě minerálních látek (především duodenum a tenké střevo) a tyto látky jsou pak krví dopravovány na nejrůznější místa v našem organismu k dalšímu zpracování či utilizaci.
Tím pádem si myslím, že houbový prach jako takový se v ledvinách neusazuje, neboť molekuly polysacharidů jsou až příliš velké, aby přešly přes filtrační bariéru ledvinového glomerulu, popř. přes stěnu krevních kapilár. Spíše se v ledvinách usazují minerální látky a v kombinaci s dlouhodobější dehydratací (to jako, že když někdo málo pije vodu ...) může postupem času dojít ke vzniku ledvinových kamenů a ke kolice. Těžké kovy, které houby ve větším či menším množství dokáží absorbovat a kumulovat, by se mohly při velice dlouhodobé konzumaci podílet na porušení hematorenální bariéry, usazení v buňkách proximálních a distálních kanálků by mohlo vést ke tvorbě tamních tumorů, atd. atd. atd.