muchotrávka chrastavá
Amanita ceciliae (Berk. & Broome) Bas
|
Pred možnosťou upozorniť ostatných návštevníkov na fotografiu je potrebné prihlásiť sa použitím Vášho prihlasovacieho mena a hesla. |
Nasledujúce fotografie
Diskusia k fotografii
PeteN atlasár, mykológ 30.7.2013 17:06
Nemal som v robotě čo robiť, tak som vytvoril aj krátky popis 
ďakujem Ivet, som rad, že sa páči.
Tutuš atlasár 30.7.2013 20:04
To ešte existuje,že v robote nemáš čo robiť? Pekne si sa zabavil. Túto ešte nemám.
PeteN atlasár, mykológ 30.7.2013 20:23
Robil som veľa od rána a stihol som všetko, čo som potreboval vybaviť, tak som si potom mohol upravovať fotky Na Pezinoku táto huba nerastie?
PeteN atlasár, mykológ 30.7.2013 22:16
pokud tam je celoročně větší sucho, tak by to bylo jedno z vysvětleních, proč jste je tam ještě nenašli, ale pokud ne, tak by se tam měli objevit
PeteN atlasár, mykológ 30.7.2013 17:07
Děkuji Marti, tak bych to chtěl dělat stále, ale jaksi není tolik času 
PeteN atlasár, mykológ 30.7.2013 22:17
Když 2 se rádi mají... škoda toho požerku na té menší, ale to prostě k přírodě patří
Váš názor alebo poznámka
Pred zaslaním príspevku do diskusie je potrebné prihlásiť sa použitím Vášho prihlasovacieho mena a hesla.
Informácie o fotografii
Autor fotografie:
Kvalita:
Nejedlá huba
Čas a miesto:
05. 07. 2013, Okolí Mladé Boleslavi
Popis:
Amanita ceciliae patří mezi tzv. bezprstenné muchomůrky (katmanky). Všechny tyto katmanky se vyznačují svou křehkostí, a ani Amanita ceciliae není vyjímkou, avšak ze všech katmanek je asi nejmasivnější (vlastní pozorování).
O její edibilitě není zcela jasno, někdo ji považuje dokonce za jedlou. Dle mne není škodlivá, avšak je lepší držet se označení, že je nejedlá. A to i z důvodu její ochrany. Amanita ceciliae nepatří mezi zcela běžné houby, jako např. Amanita rubescens, A. spissa či Amanita vaginata a dá se nalézt jen na specifických lokalitách, viz níže.
Plodnice fruktifikují od června do září, zvláště za tepla po deštích, kdy se pak dá na takovéto lokalitě najít i desítky kusů. Ekologicky je vázaná na dub a habr, má ráda zásadité podloží, nevadí ji ani neutrální. Spíše se vyskytuje v oblastech teplomilné květeny pod Carpinus betulus, Quercus petrea agg., Quercus robur, popř. Quercus pubescens. Plodnice se avšak dají nalézt i v horských a podhorských jehličnatých lesích.
Já jsem ji nalezl zatím pouze na čtyřech lokalitách, na dvě z nich mne zavedli kamarádi Stanýs a Kryšot. Vždy se jednalo o xerotermní doubravu či Carpinion.
Tento nález je z 5. 7. 2013, kdy jsme s Luckou přijeli za Kryšotem na jednu z mladoboleslavských lokalit. V ten den jsme jich našli tuším 5. 3 Kryšot, 2 Lucka. A když jsem tedy vyšel naprázdno s nálezem, tak jsem je aspoň musel zdokumentovat. Byl to prima den a zpětně s Luckou děkujeme Kryšotovi a Jessiemu za příjemně strávený pátek v přírodě v jejich společnosti.
Identifikácia:
Podľa makroskopických znakov
Identifikoval Pete N.
Exsikát neexistuje
Ďalšie informácie:
ID: 404090; Zverejnené: 30. 07. 2013
