Úvodná stránka » Atlas húb » Atlas húb - Zoznam » Boletopsis leucomelaena »

História popisu - Boletopsis leucomelaena

Na tejto stránke je zobrazená história zmien v popise huby. Zelenou farbou sú vyznačené nové texty, červenou farbou sú označené staré, zmenené alebo zmazané texty.

Zoznam zmien

Zmeny urobil: Paľo °
Dátum: 03.06.2021 23:48

Kvalita:

Old VersionNew Version
13 15

Cena:

Old VersionNew Version
1 1100

Prelinkovanie na autoritu:

Old VersionNew Version
1414419 1356196


Zmeny urobil: Ing. Pete Nouzovský
Dátum: 02.12.2015 16:06

Výskyt:

Old VersionNew Version
1Ekologie u tohoto druhu je patrně daleko více variabilní, než je v literatuře uváděno. V ČR jsou nálezy spíše zpod Picea abies, někdy s přidruženou Pinus sp., min. Abies alba, vzácně z Quercion pubescenti-petraeae V zahraničí jsou známy nálezy z jedlo-bukových porostů, popř. z Eu-Fagion a dokonce i z Galio-Abietion. Z Maďarska dokonce ze svazu Luzulo nemorosae-Fagetum sylvaticae (což je na kyselé podloží vázaný svaz!). Při komunikaci s Augustínem Sierrou ze Španělska jsem se dozvěděl, že na tamních lokalitách tento druh roste též pod duby, přesněji pod Q. pubescens et Q. ilex na xerotermním bazickém podkladě. Např. již Jülich (1984) poukázal na růst v na listnatých lesích jako vzácnou možnost výskytu tohoto druhu (ale bez bližšího určení dřevin). Dále dle Marchanda (1976), Bourdot a Galzin zaznamenal nález tohoto druhu zpod Castanetum sativum. Literatura uvádí i starší bazické smrčiny jakožto lokality možných výskytů. Je třeba tento druh a jejich stanoviště pečlivě monitorovat.  1Ekologie u tohoto druhu je patrně daleko více variabilní, než je v literatuře uváděno. V ČR jsou nálezy spíše zpod Picea abies, někdy s přidruženou Pinus sp., min. Abies alba, vzácně z Quercion pubescenti-petraeae V zahraničí jsou známy nálezy z jedlo-bukových porostů, popř. z Eu-Fagion a dokonce i z Galio-Abietion. Z Maďarska dokonce ze svazu Luzulo nemorosae-Fagetum sylvaticae (což je na kyselé podloží vázaný svaz!). Na lokalitách ve Španělsku tento druh roste též pod duby, přesněji pod Q. pubescens et Q. ilex na xerotermním bazickém podkladě (AS). Např. již Jülich (1984) poukázal na růst v na listnatých lesích jako vzácnou možnost výskytu tohoto druhu (ale bez bližšího určení dřevin). Dále dle Marchanda (1976), Bourdot a Galzin zaznamenal nález tohoto druhu zpod Castanetum sativum. Literatura uvádí i starší bazické smrčiny jakožto lokality možných výskytů. Je třeba tento druh a jejich stanoviště pečlivě monitorovat.


Zmeny urobil: Ing. Pete Nouzovský
Dátum: 02.12.2015 16:04

Výskyt od:

Old VersionNew Version
1 18

Výskyt do:

Old VersionNew Version
1 110

Klobúk:

Old VersionNew Version
1 140 – 150 mm široký, nejprve kulovitý až polokulovitý, následně poduškovitý, nakonec až rozložený, nepravidelný, zprohýbaný, povrch bývá více či méně popraskaný na apexu a v jeho okolí je jemně šupinkatý. Barva klobouku: mladé plodnice jsou bělavé až šedobílé, s postupnou maturací plodnice se klobouk zbarvuje do šedých, šedohnědých až šedočerných odstínů, matný. V mediteránu mají plodnice až bronzový či olivový nádech (dle Augustína Sierry (AS)). Okraj klobouku je laločnatý a přechází v úzký bělavý lem, který se u starších plodnic vytrácí.

Plodná časť:

Old VersionNew Version
1 1Rourky jsou velice krátké do 2 - 3 mm, špinavě bílé až našedlé barvy a sestupují na apikální číst třeně. Ke klobouku jsou pevně přirostlé. Nejprve jsou zaoblené, následně jsou hranaté až nepravidelné či polygonální.

Hlúbik:

Old VersionNew Version
1 140 – 60 x 20 – 30 široký, centrální nebo lehce laterální, silný a robustní, válcovitý, plný, u starších plodnic až dřevnatý, bývá podobné barvy jako klobouk, bělošedý, našedlý či šedočerný. V mediteránu spíše šedočerný až černý (AS). Nadzemní část třeně může být menší než část podzemní, záleží na podkladu, kde vyrůstá. V zemi je zakotven velice dobře.

Dužina:

Old VersionNew Version
1 1Dužnina je pevná a kompaktní, ostatně jako celá plodnice, při řezu je nejprve čistě bílá, následně jemně zarůžoví (typický znak pro tento druh). Též na poraněných místech více či méně růžoví – dle stavu plodnice a počasí. Po delší expozici vzduchem dužnina jemně zšedne. V požercích je šedobílá, v rourkách našedlá. Zvláště dobře je tento jev pozorovatelný na vertikálně rozřízlé bázi třeně. Vůně je slabě houbová až jemně zemitá, konzistence kompaktní, chuť nahořklá.

Výtrusný prach:

Old VersionNew Version
1 1bledohnědý

Mikroznaky:

Old VersionNew Version
1 1výtrusy jsou 4,7 – 7 x 4 -5 um, polokulovité až téměř kulaté s jemně hrbolkatým povrchem, neamyloidní, bezbarvé až slabě nahnědlé

Makrochemické reakcie:

Old VersionNew Version
1 1Reakce s KOH: pokožka klobouku – černá, rozřízlá plodnice – nejprve nazelenalá až olivově zelená, po 2 – 3 min. fialová, po dalších 5 – ti min. šedočerná až černá.

Podobné druhy:

Old VersionNew Version
1 1Boletopsis grisea

Výskyt:

Old VersionNew Version
1 1Ekologie u tohoto druhu je patrně daleko více variabilní, než je v literatuře uváděno. V ČR jsou nálezy spíše zpod Picea abies, někdy s přidruženou Pinus sp., min. Abies alba, vzácně z Quercion pubescenti-petraeae V zahraničí jsou známy nálezy z jedlo-bukových porostů, popř. z Eu-Fagion a dokonce i z Galio-Abietion. Z Maďarska dokonce ze svazu Luzulo nemorosae-Fagetum sylvaticae (což je na kyselé podloží vázaný svaz!). Při komunikaci s Augustínem Sierrou ze Španělska jsem se dozvěděl, že na tamních lokalitách tento druh roste též pod duby, přesněji pod Q. pubescens et Q. ilex na xerotermním bazickém podkladě. Např. již Jülich (1984) poukázal na růst v na listnatých lesích jako vzácnou možnost výskytu tohoto druhu (ale bez bližšího určení dřevin). Dále dle Marchanda (1976), Bourdot a Galzin zaznamenal nález tohoto druhu zpod Castanetum sativum. Literatura uvádí i starší bazické smrčiny jakožto lokality možných výskytů. Je třeba tento druh a jejich stanoviště pečlivě monitorovat.

Význam:

Old VersionNew Version
1 1Roste vzácně především v jehličnatých lesích ve vyšších polohách pod Picea abies, avšak ne výhradně (viz ekologie výše).

Identifikovateľné:

Old VersionNew Version
1 1macro


Zmeny urobil: Paľo °
Dátum: 11.08.2014 19:58

Autor latinského názvu:

Old VersionNew Version
1 1(Pers.) Fayod

Synonymum:

Old VersionNew Version
1 1<b>Boletus leucomelas</b> <b>Pers.</b>, <i>Syn. meth. fung.</i> (G&#246;ttingen) <b>2</b>: 515 (1801)<br><b>Caloporus leucomelas</b> <b>(Pers.) Qu&#233;l.</b>, <i>Fl. mycol. France</i> (Paris): 405 (1888)<br><b>Polyporus leucomelas</b> <b>(Pers.) Pers.</b>, <i>Mycol. eur.</i> (Erlanga) <b>2</b>: 40 (1825)<br><b>Polyporus ovinus subsp. leucomelas</b> <b>(Pers.) Bourdot &amp; Galzin</b>, <i>Bull. trimest. Soc. mycol. Fr.</i> <b>41</b>(1): 102 (1925)<br><b>Polyporus subsquamosus var. leucomelas</b> <b>(Pers.) Fr.</b>, <i>Syst. mycol.</i> (Lundae) <b>1</b>: 345 (1821)

Prelinkovanie na autoritu:

Old VersionNew Version
1 1414419


Úvodné znenie

Publikoval: Mgr. Roland Baranovič
Dátum: 14.01.2002 00:00

hrboľnačka černastá

Boletopsis leucomelaena
hrbolatka černobílá

Nejedlá huba