typy "plodnic" u anamorfních stádií ascomycetů
Pmlčoch mykológ 7.8.2015 20:05
Rozhodl jsem se udělat trošku pořádek a naučit se poznávat různé typy plodnic u askomycetů. (vyjma lišejníků). Na internetu a v literatuře jsem se dozvěděl o těchto typech askokarpů:
apothecium, perithecium, kleistothecium, pseudothecium, hysterothecium, gymnothecium, protothecium, myriothecium, lirella, ascostroma a tuberothecium. Kdo by znal ještě nějaké další typy askokarpů, budu rád za doplnění.
Chtěl bych však požádat o pomoc s vyřešením problému, v kterém mám trochu chaos - jaké základní typy "plodnic" (nebo spíše přesněji ložisek výtrusů) existujou u anamorfních stádií ascomycetů. Dočetl jsem se něco o sporangioforu a conidioforu. Vím, že sporangiofory jsou hyfy nesoucí sporangium, a conidiofory nesou conidie. Kdy a kde se však sporangium a conidie vyskytujou? Pochopil jsem správně, že se jedná o ložiska výtrusů přítomná pouze u anamorfních stádií? Mohou se vyskytovat na jednom druhu sporangia i conidie, a pokud ano, mohou se vyskytovat současně nebo se vyskytujou každé zvlášť? Literaturu o tom moc nemám a na internetu jsem na to nenašel jasné odpovědi. Proto se ptám, vás znalců, zda by mě to mohl prosím někdo vysvětlit.
mat60 mykológ, atlasár 8.8.2015 21:12
Pokud vím, tak sporangiofory jsou rozmnožovací orgány zygomycetů, konidiofory pak nepohlavní orgány askomycetů.
Pmlčoch mykológ 8.8.2015 21:18
Děkuju za informaci, toho jsem se nikde nemohl dopátrat. Teď už mám konečně jasno.
mat60 mykológ, atlasár 8.8.2015 21:20
Jinak je to celé trošku, malinko složitější - 
, viz např.
http://www.fungionline.org.uk/6asexual/9...
Pmlčoch mykológ 12.8.2015 19:40
Dobrá tedy. Takže problém s conidioforami je vyřešen. Další věcí je, zda jsem dobře pochopil životní cyklus askomycetů.
Askospory vystřelené z asca poletujou a nechávají se volně unášet proudícím vzduchem až do doby, kdy najdou vhodný substrát pro uchycení. Vytvoří se haploidní mycelium a za daných podmínek se na nich vytvoří conidiofory. Na konidiogenních fialidách se vytvoří procesem konidiogeneze konidie. Ty jsou pak uvolněny do okolí a po vyhledání nejvhodnějšího substrátu (což je v závislosti na druhu různé) vytvoří opět haploidní mycelium. To však nemůže tvořit askokarp, dokud nenarazí na stejné haploidní mycelium. Dojde ke splynutí a po pohlavním procesu (oplození samičích jader v askogonu samčími jádry z antheridia) se teprve začne tvořit askokarp, na čemž se podílí askogenní dikariotické hyfy. V koncových buňkách dikariotických hyf vznikají diploidní askogenní buňky, z kterých následně vznikají vřecka. Pak probíhá meióza a vznik askospor. Po vystřelení dozrálých askospor z vřecka se cyklus znova opakuje.
Pochopil jsem to tedy dobře? Ve většině literatuře se totiž řeší vývojový cyklus pouze u teleomorfních stádií, zatímco o anamorfních stádiích se pouze zmiňujou, dále jsem také nenašel žádné informace o tom, jak vzniká z anamorfy teleomorfa, takže jsem si to pouze logicky odvodil. Prosím tedy nějakého znalce o případné vysvětlení, pokud je v mojem stručném výkladu chyba.
bobineta atlasár, moderátor 10.8.2015 15:29
Na taketo informacie treba ist opakovane a pomaly... Clovek je tvor zabudlivy......