Rady s MODRÁKAMI
Ujo:D 24.7.2012 21:17
Chcel by som sa opytat, ci niekto nepozna nejake dobre rady pripravy jedal cisto len z modrakov. Rad by som sa informoval o ich suseni, nakladani, a samotnej polievke z nich.
Za rady a recepty Vam vopred dakujem. 
milustek pokročilý, atlasár 24.7.2012 21:57
Ahoj.. V prvom rade ťa chcem upozorniť, že túto diskusia patrí do sekcie "iné diskusné témy", keďže "diskusie o hubách" by mali byť zamerané na mykologickú tematiku, nie na varenie. Teraz k veci . Modráky sú veľmi vhodné na sušenie. Sú síce tmavšie ako biele druhy hríbov, ale chuťou a vôňou sa im vyrovnajú, ak nie sú lepšie. Pozor však na ich jedovatosť v surovom stave. Preto sušené modráky treba vopred namočiť a potom dôkladne povariť. Taktiež tepelná úprava čerstvých modrákov sa nesmie podceniť, lebo príznaky otravy z nich sú vraj veľmi nepríjemné. Z uvedeného dôvodu sa nedoporučuje vyprážanie a mikrovlny.
Konkrétne recepty nájdeš napríklad tu: http://www.nahuby.sk/recepty.php?categor...
Osobitne vychválená je modráková omáčka: http://www.nahuby.sk/recept_detail.php?r...
Dobrú chuť
Husi moderátor, atlasár 24.7.2012 22:09
Čiže pozor pri zaváraní, tam by mohlo byť tepelné spracovanie aj nedostatočné.....
maroš atlasár 25.7.2012 08:00
Modráky len suším,alebo začerstva (ale aj usušené) ich používame do kyslých polievok a omáčok,tam sa im nevyrovná žiadna huba.Určite by som ch nezaváral,ako spomenul Husi.
greenhorn 25.7.2012 08:51
Sú výborné aj zavárané, len ich blanšírujem miesto 5 až 10 minút. Nálev sladkokyslý až kyslejší. Do pohárikov ukladám voľnejšie, neosvedčilo sa mi natlačenie po okraj.
Anči 25.7.2012 20:33
Nechcem strašiť, ale my doma ich jeme aj zasurova s trošičkou soli. Nemajú chybu a keď je ich viac, tak robím klasický perkelt.
rudolf2 pokročilý 25.7.2012 22:47
"Proti gustu žiadny dišputát", ale toto by som neodporúčal...
fogo 27.7.2012 07:42
Tiež mám podobnú skúsenosť, bol som pozvaný na Horehronie (Bacúch) a tam moji dvaja sprievodcovia zbierali hríby zrnitohlúbikové aj siné tak, že klobúk do košíka a hlúbik hneď na mieste krájali a jedli ako jablká. Keď som upozornil na jedovatosť nedokonale uvarených tak sa mi vysmiali, že takto to konzumujú odjakživa všetci a nič im nie je. Ja osobne som to nevyskúšal, lebo pokusy na sebe nikdy nerobím. Možno si už rokmi vypestovali imunitu
dudo 26.7.2012 10:22
Ahoj Dominik. Lepšie ako Ti to napísala Milka ,by to zvládol málokto. Osobne mám radšej modráky ako dubáky. Treba však dodržať minimálne 20- 30 min. tepelnú úpravu.
fugi 28.7.2012 10:34
v kazdom pripade ich treba DOBRE najprv povarit, pricom sa nesmu prikryvat pokrievkou*
jedy sa tepelnou upravou nicia, otazkou je ako dlho** sa to ma varit, aby bola istota, ze sa vsetok jed znicil
* - tzn. povarit a az potom zavarit
** - my cca 10'
snakan 11.8.2012 19:58
Nepoznám vo svojom okolí človeka ktorému by hríb zrnitohlúbikový spôsobil ťažkosti s trávením alebo by sa nedajbože priotrávil. My ich sušíme, robíme na vajíčku, mrazíme a aj zavárame na kyslo. Niet tuhšej huby ako príloha k mäsu.
fugi 11.8.2012 20:34
ved som nic take ani netvrdil a ze je to tusim najtuhsi hrib suhlasim
dokonca aj ked je starsi,
tozat 18.1.2014 10:08
robil som si z nich klasickú praženicu....no huby boli horké takže som ich musel povyberať z tej praženice......podotýkam že huby boli cca 2 min. blanšírované, zamrazené a asi po pol roku použité do spomínanej praženice......kde som urobil chybu ?
Tori pokročilý, mykológ 18.1.2014 10:50
Ne každý modrák je hríb zrnitohlúbikový, možná byla chybná identifikace. (např. hríb červený)
rufuss pokročilý 19.1.2014 10:25
bezne ich mrazim a boli vzdy chutne aj po par mesiacoch
sipovec 19.1.2014 20:41
Opíšem to, čo som zažil a p r e ž i l. Vyrastal som v malej dedinke, kde v okolitých lesoch rástli, a stále rastú, nádherné huby. Ako chlapec som chodil na huby so starým otcom. Vtedy všetci zbierali iba:
- dubáky /hríb dubový/
- čukoládové dubáky /hríb bronzový/
- kráľovské /hríb kráľovský/
- pánske hríby /suchohríb hnedý/ nehojný výskyt.
Tieto hríby sa väčšinou sušili.
- babky /suchohríb žltomäsový/
- hrabovce /kozák hrabový a dubový, nerobil sa medzi nimi rozdiel/
- osikáče /kozák osikový/. Tieto hríby sa používali na priamy konzum usmažené, či už s vajcom alebo bez a nesmela chýbať petržlenová vňať, a tiež k mäsu.
- kemenáre /hríb zrnitohlúbikový/
- šípovce /hríb vínovočervený/.Tieto dva druhy sa používali vyslovene na "vypráženie" v klasickom trojobale. Ani sa ich viacej nezbieralo, iba toľko čo sa dalo skonzumovať naraz. Neexistuje žiadny prípad otravy alebo nejakých ťažkostí po ich konzumácii. Iba jedna rodina sa priotrávila, ale tí si nazbierali namiesto týchto satany /hríb satanský/. A hríb satanský naozaj potrebuje dlhší čas tepelného spracovania, aby sa dal konzumovať a aj tak je nechutný. Týmto nechcem tvrdiť, že modrejúce hríby nepotrebujú dlhšiu tepelnú úpravu. Len niekedy sa vytvoria mýty, ktoré sa berú smrteľne vážne. To je podobne ako s alkoholom. Skoro vo všetkých atlasoch sú upozornenia, aby sa alkohol pri konzumácii húb nepoužíval, alebo obmedzil. Samotné jedlo z húb je dosť ťažko stráviteľné /dokonca kuriatka sú prakticky nestráviteľné - dobrá diéta na schudnutie/ a keď to preženiete s alkoholom, tak to iste spôsobí nejaké ťažkosti. Keď ale zachováte pri jedle striedmosť, tak pohárik vína Vám určite neuškodí.
Nezbierali sa napr. riečičkáre /suchohríb plstnatý/, ktoré tam rástli v hojnom počte. Domáci ich považovali za "podradné" hríby /kyslavé/.
- kuriatka /kuriatko žlté, bledé/
- špičky /tanečnica poľná/
- májovky /čírovnica májová, hodvábnica jarná nerobil sa medzi nimi rozdiel/
- šampiony / viac druhov pečiarok/
- bedle /nerobil sa rozdiel medzi bedľou vysokou a červenajúcou/
- veľké prášnice / vatovec obrovský/
- surovičky /rýdzik surovičkový, iné jedlé druhy rýdzikov tam nerástli/
- kráľovky /muchotrávka cisárska, ale tie zbieral pravdepodobne len môj starký, lebo ich bolo veľa rozkopaných alebo vytrhnutých a pohodených/. Tieto huby sa používali na priamy konzum, smažené a do polievok.
To bolo za môjho detstva, keď ešte neexistovali mrazničky v bytoch /iba malý "mraziaci" box v chladničke/. V niektorých domácnostiach sa huby aj "zavárali", ale veľmi riedko.
Teraz je to tak, ako všade.
Ja osobne hríb zrnitohlúbikový suším, nakladám najmä v zmeske - 1 min. blanšírovanie a 25 min. sterilizovanie pri teplote 92 - 98 st. C, takisto mrazím po 1 min. blanšírovania a následnom ochladení pod tečúcou studenou vodou a konzumujem po 1 min. blanšírovaní a následnej úprave za čerstva. Nikto z ľudí, ktorí ho po týchto úpravách konzumovali nemal žiadne problémy a ťažkosti.
PeteN atlasár, mykológ 23.1.2014 22:42
Uff, to je docela hutné čtení, ale rozhodně jsem si to rád přečetl.
Osobně jsem nikdy nezkoušel požívat modráky, které jsou za syrova jedovaté, vyjma zrnitohlúbikových a siných (kovář a koloděj). Ostatní "modráci" jsou vzácní a je třeba je ochraňovat, né je žrát. I když jsem potkal desítky lidí, co měly rudonachy, satany, legaláky i jiné barevňáky v košíku... Ale to je jiný příběh.
Zrnitohlúbikové a siné dávám normálně do všech houbových pokrmů, do láku, suším je - dle libosti a jelikož se houby vaří vcelku dlouho, tak jsem nikdy žádný gastrointestinální problém neměl.
Nechci se tady pouštět do nějakých hlubších debat, nemusel bych být některými jedinci zcela pochopen, proto to vezmu zkrátka: v přírodě se vše vyvíjí; příroda si sama hledá cestu, jak jít dál. Příroda si hledá cestu i přes to, že my - lidé - ji často házíme klacky pod nohy.
Kdyby se dal vrátit čas a jít o 50, 60, 70, 80atd... let dozadu a člověk mohl oslovit lidi v té konkrétní době před XY lety a řekl jim, že za 50, 60, 70, 80 atd. let si budou kupovat balenou vodu v pet-lahvích, že pokud sežerou jablko ze stromu, neomyjí si hrachové lusky, které si natrhali na poli... mohou mít alergickou reakci, většina z nich by se tomu dotyčnému vysmála, ti chytřejší by se zeptali, co je to ta alergická reakci? Je to jen má domněnka, která se nevztahuje na žádný konkrétní druh houby, ale je docela možné, že vlivem všech možných zásahů lidí do přírody se mění i ta příroda, mění se les, není tolik fytoncidů, které dříve les produkoval (to je fakt) a mění se i látky, které jsou v houbách - bedla červenající - jako dítě jsem ji žral neustále, u nás v lesoparku rostlo desítky plodnic a nebylo týdne, aby je máma nesmažila. Nyní jsem obezřetnější i já a raději žeru jen ty vysoké. Proč? Protože se zjistilo, že k tomuto druhu mají senzitivnější lidé jistou antipatii. Nechci to pokoušet, ač jsem ji dříve konzumoval rád a celkem často. Ani z pramenitého potůčku se raději nenapiju, jablko, které si utrhnu někde u cesty na kraji lesa si omyji vodou z lahve, kukuřici na poli sežeru až doma po tepelné úpravě... Ano, tomu by se naše babičky, prababičky... pravděpodobně hodně podivily. Teď mne berte hodně z rezervou, ale i přemíra čistoty škodí. Zabíjet veškeré bakterie (viz matky, které než položí baby na stůl, vydesinfikují tento pomocí C2H5OH) také není dobré, jak se má pak rozvíjet pasivní imunita?! Člověk by se měl naučit jedno, že s přírodou není třeba bojovat, ale je třeba ji respektovat a co více, je třeba se ji snažit porozumět. (Viz záplavy, které dříve nebyly a pokud ano, nebyly takto drastické a takto časté). I´m sorry, I´m ... jsem zase poněkud odbočil...
No a tu muchomůrku císařku bych také někdy rád ochutnal, to mne vskutku láká, ale v ČR není na prodej a do zahraničí, kde se může sbírat a konzumovat, je to daleko - ale co více, raději bych ji někde v Čechách našel a nejlépe, na nějaké dosud neznámé lokalitě.
Marián Krivuš pokročilý, atlasár, botanik, správca galérií 27.1.2014 18:18
Chcel by som len podotknúť, že u nás sa modráky bežne zavárajú do sladkokyslého nálevu a sterilizujú sa. Tiež si ich dávam do praženice, kedy ich najskôr nakrájam na drobné kocôčky, opečiem na ľanovom oleji a pridám vajíčka s mliekom. Ešte sa mi nestalo, žeby som mal akékoľvek problémy. Sušené modráky nedávam do vody pred použitím, ale rovno do jedla, ktoré sa varí - mám pocit, že je vtedy chuť aj vôňa intenzívnejšia. Modrák je veľmi, ale veľmi kvalitná polievková a mäsová huba - mám pocit, že nedocenená. Farba, vôňa a chuť je intenzívnejšia, ako ktorýkoľvek iný "biely" hríb.